Krkonoše se na této trase mění téměř před očima. Výlet začíná ve Špindlerově Mlýně v lesnatém údolí, pokračuje podél Bílého Labe k horským boudám a přes otevřené louky stoupá do nejvyšších partií pohoří. Cílem je Sněžka, nejvyšší hora Česka. Celý itinerář se startem i návratem ve Špindlerově Mlýně měří přibližně 22 kilometrů a zabere kolem osmi hodin.
Od Dívčí lávky podél Bílého Labe
Výchozím místem je rozcestí Pod Jeleními boudami, poblíž autobusové zastávky Špindlerův Mlýn, Dívčí lávky. První část vede Webrovou cestou údolím Bílého Labe. Řeka zde vytváří působivou osu celé túry – její voda protéká kamenitým korytem a v některých místech se údolí zužuje do výrazně horského rázu.
U Boudy U Bílého Labe se charakter cesty postupně mění. Zatímco začátek má příjemnější lesní atmosféru, dál přibývá kamenů a stoupání je citelnější. Právě zde se ukazuje, že nejde o nenáročnou procházku k horské boudě, ale o dlouhý přechod s výrazným převýšením. Během prvních deseti kilometrů trasa překonává zhruba 803 metrů.
Luční bouda připomíná historii života na hřebenech
Po výstupu se cesta dostává k Bílé louce a k Luční boudě, která stojí přibližně ve výšce 1 410 metrů nad mořem. Jde o jednu z nejvýznamnějších krkonošských staveb a přirozené místo k odpočinku i občerstvení. Zároveň leží nedaleko historické Slezské stezky, po níž se přes hřebeny pohybovali lidé dávno před rozvojem dnešní turistiky.
Historie Luční boudy sahá nejméně do druhé poloviny 16. století. Při rekonstrukci v roce 1869 byl nalezen základní kámen s letopočtem 1623. Bouda kdysi nebyla jen útočištěm pro pocestné, ale také centrem budního hospodářství s pastvinami. V roce 1914 prošla velkou přestavbou a získala kapacitu sta pokojů. Po požáru v roce 1938 byla znovu vybudována. Dnes nabízí návštěvníkům možnost občerstvení, konkrétní nabídka a provozní režim se však mohou měnit podle sezony.
Přes rašeliniště do Obřího sedla
Z Luční boudy pokračuje trasa po modře značené cestě přes Úpské rašeliniště. Otevřená krajina tu působí zcela jinak než údolí pod ní. Vegetace je nízká, počasí se může rychle měnit a cesta prochází cenným horským biotopem. Nedaleko se nachází pramen Úpy a také pozůstatky bývalé Obří boudy.
Dalším výrazným bodem je Obří sedlo s Domem Śląským na polské straně. Odtud čeká turisty prudké závěrečné stoupání na Sněžku. Vrcholová část bývá fyzicky i psychicky náročná, zvlášť po předchozích kilometrech. Výhledy se ale otevírají do širokého okolí a dávají vyniknout rozdílu mezi hlubokými údolími a otevřenou krajinou nejvyšších poloh.
Náročný výlet v citlivé krajině
Okolí Sněžky a Úpského rašeliniště patří k nejcennějším částem Krkonoš. Nachází se v klidovém území KRNAP, kde je dovoleno chodit pouze po značených cestách. Na Sněžce a v okolí bývalé Obří boudy jsou instalovány ochranné sítě, které oddělují prostor pro návštěvníky od citlivé přírody. Zkratky přes louky, rašeliniště nebo vrcholové partie proto nejsou vhodné ani povolené.
Trasa je nejlepší volbou pro zdatné turisty, kteří zvládnou dlouhé stoupání, kamenitý terén i náročný sestup. Nezbytná je pevná obuv, dostatek vody, oblečení do rychle se měnícího počasí a časová rezerva. Podmínky na hřebenech mohou být výrazně horší než ve Špindlerově Mlýně; za sněhu, náledí nebo silného větru se obtížnost výrazně zvyšuje. Před odchodem je rozumné ověřit aktuální omezení na cestách KRNAP.
Jak se vrátit do Špindlerova Mlýna
Po návštěvě Sněžky je třeba počítat s dlouhým návratem. Jedna z možností vede přes Stříbrný hřbet ke Špindlerově boudě a odtud případně autobusem. Spoje se však mění, proto je nutné ověřit aktuální jízdní řád a nespoléhat na starší údaje o posledním odjezdu.
Další varianta se vrací přes Luční boudu a Kozí hřbety po Staré Bucharově cestě. Ta umožní dokončit celý přechod pěšky, zároveň ale znamená další náročné kilometry. Příbuzná trasa přes Údolí Bílého Labe a úbočí Kozích hřbetů bývá uváděna s délkou 17,1 kilometru, nejde však o totožný itinerář se samotným výstupem na Sněžku a návratem do Špindlerova Mlýna.