Jen málokteré místo v Praze spojuje tak výrazné protiklady jako Žižkovská televizní věž. Nad Mahlerovými sady se tyčí do výšky 216 metrů, zatímco o několik desítek metrů níže zůstávají stopy někdejšího židovského pohřebiště. Věž je technickou dominantou, vyhlídkou, restaurací i výrazným orientačním bodem, ale také dobrým začátkem pro objevování horního Žižkova.
Výhled z výšky 93 metrů
Veřejně přístupná observatoř se nachází ve výšce 93 metrů nad zemí. Do kabin návštěvníky dopraví rychlovýtah přibližně za 38 sekund a nahoře čeká kruhový výhled na pražskou kotlinu. Za dobré viditelnosti může dohled dosáhnout až zhruba 100 kilometrů, skutečný zážitek však vždy závisí na počasí a stavu ovzduší.
Observatoř tvoří tři tematicky odlišné kabiny a spojovací prostor s filmem o historii věže. Každá z kabin pracuje s výhledem trochu jinak, takže se vyplatí projít celý prostor a nespokojit se jen s prvním panoramatem. Ve dne vynikne členitost pražské zástavby, večer zase světla města a siluety jeho dominant.
Stavba vznikala v letech 1985 až 1992 podle projektu architekta Václava Aulického a statika Jiřího Kozáka. Její konstrukci tvoří tři ocelové tubusy, které spojuje a stabilizuje mohutné technické zázemí. Do provozu byla uvedena 18. února 1992. Interiéry prošly výraznou rekonstrukcí v letech 2011 a 2012, dnes se zde nachází také restaurace Oblaca, bar a bistro 66 nebo hotelové apartmá Sky Suite.
Miminka, která změnila vztah k věži
Žižkovská věž nebyla od svého vzniku přijímána jednoznačně. Její neobvyklý vzhled budil pozornost i rozpaky, k proměně jejího obrazu však výrazně přispěla laminátová miminka Davida Černého. Deset soch lezoucích dětí bylo na věž poprvé umístěno v květnu 2000 jako dočasná instalace. Po odstranění v listopadu téhož roku se vrátila na podzim 2001 a postupně se stala její trvalou součástí.
Každé miminko je přibližně 3,5 metru dlouhé, 2,6 metru široké a váží kolem 150 kilogramů. Zblízka působí hravě, z vyhlídky nebo z okolních ulic ale zároveň připomínají, jak obrovská věž ve skutečnosti je. Pod ní funguje zahradní restaurace Miminoo s venkovním posezením a sezonními aktivitami, například minigolfem či zimním bruslením. V Mahlerových sadech se v průběhu roku konají také divadelní představení a koncerty.
Historie ukrytá v Mahlerových sadech
Největší překvapení čeká přímo v sousedství věže. Mahlerovy sady vznikly z velké části na ploše Starého židovského hřbitova na Žižkově. Nejde o známější hřbitov v pražském Josefově, ale o samostatné místo, které bylo založeno roku 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Pravidelně se zde pohřbívalo až do roku 1890.
Na hřbitově našlo podle dostupných údajů poslední odpočinek téměř 40 000 osob. Dochovaly se přibližně 3 000 náhrobků či jejich fragmentů. Většina areálu byla na přelomu 50. a 60. let 20. století zrušena a přeměněna na park, další zásah přišel v souvislosti s výstavbou vysílače. Zachovaná část byla po stavebních a restaurátorských pracích zpřístupněna veřejnosti v září 2001.
K pozoruhodným pozůstatkům patří klasicistní Zappertova studna z roku 1792, která byla rekonstruována v letech 2015 až 2016. Nejnavštěvovanějším hrobem je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua, známého jako Noda bi-Jehuda. Návštěva vyžaduje respekt k pietnímu charakteru místa a řízení se aktuálním návštěvním řádem.
Procházka horním Žižkovem
Výlet k věži nemusí skončit u výtahu. Ve Fibichově ulici stojí někdejší Meziměstská a mezinárodní telefonní ústředna, jejíž výstavba začala roku 1921. První meziměstský hovor spojila v červnu 1927 a během prvního roku provozu odbavila více než 6,6 milionu minut hovorů. Ve své době patřila k nejmodernějším zařízením svého druhu.
Pěší trasa může pokračovat kolem Paláce Akropolis a kostela svatého Prokopa na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tamní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně navrhl slovinský architekt Josip Plečnik. Jeho 42 metrů vysoká plochá věž je založena v celé šíři stavby a původní kruhové okno dnes ukazuje čas prostřednictvím hodin o průměru 7,6 metru. Za návštěvu stojí také park Rajská zahrada nebo Škroupovo náměstí.
Observatoř na adrese Mahlerovy sady 1 bývá otevřena denně, aktuální režim a ceny je ale vhodné před návštěvou ověřit. Dospělá vstupenka v současnosti stojí 350 korun. Nejlepší je spojit vyhlídku s procházkou po okolí: teprve tehdy vynikne, že Žižkovská věž není jen místem s panoramatem Prahy, ale také bodem, kde se na malém prostoru setkávají dějiny, architektura, veřejný prostor a současné městské dění.