Největší zvláštností Baťova mrakodrapu není jen jeho výška, ale také kancelář Jana Antonína Bati, která se mohla přesouvat mezi patry výtahem. Prostorná klimatizovaná kabina měla rozměry přibližně pět krát pět metrů, umyvadlo i telefony. Přesto je dobré oddělit skutečnost od rozšířené historky: podle Muzea jihovýchodní Moravy velmi pravděpodobně nikdy nesloužila původnímu účelu. Představa, že v ní Baťa objížděl patra a kontroloval zaměstnance, patří spíše k tradovaným příběhům.
Ředitelství, které mělo odpovídat tempu firmy
Budova č. 21 vznikla jako nové administrativní sídlo firmy Baťa. Navrhl ji architekt Vladimír Karfík a stavěla se v letech 1936 až 1939. Výškový projekt nahradil původní záměr tří propojených nízkých budov. Rychle rostoucí firma potřebovala rozsáhlé kancelářské zázemí a výškové řešení se stalo výrazným symbolem proměny Zlína v moderní průmyslové město.
Železobetonový skelet má půdorys osmdesát krát dvacet metrů a vychází ze zlínského modulu o straně 6,15 metru. Budova má sedmnáct podlaží. Skelet byl dokončen v září 1937, poté následovaly dokončovací práce a kolaudace proběhla roku 1939. Od roku 1958 je mrakodrap kulturní památkou.
Pracovní stroj své doby
Budova nebyla jen vysokou adresou, ale promyšleným pracovištěm vybaveným na svou dobu mimořádně moderními technologiemi. Kanceláře měly automaticky regulovanou klimatizaci, rychlovýtahy, vlastní telefonní ústřednu i potrubní poštu. Zaměstnanci mohli využít také rozhlas a pítka. Součástí provozu byl páternoster, tedy oběžný výtah, jehož kabiny se pohybují nepřetržitě v uzavřeném okruhu.
Typická patra byla otevřená a pracovalo v nich přibližně dvě stě úředníků. Jinak bylo řešené osmé patro s kancelářemi ředitelů. Celé uspořádání dobře ukazuje, jak se tehdejší představa moderního podniku promítala nejen do strojů, ale i do prostoru, v němž lidé pracovali.
Výhled na baťovský Zlín
Pro návštěvníky je jedním z hlavních lákadel terasa v šestnáctém patře. Otevírá pohled na tovární areál, náměstí Práce i další stavby spojené s baťovskou výstavbou. K orientaci slouží dalekohledy a bronzová trojrozměrná mapa města. Z výšky je dobře patrné, jak důležitou roli hrály v podobě Zlína továrna, veřejná prostranství a funkcionalistická architektura.
Muzeum jihovýchodní Moravy nabízí komentované prohlídky, při nichž lze poznat také pojízdnou kancelář; součástí návštěvnického zážitku může být i výjezd v ní. Dostupnost prohlídek, terasy i páternosteru se může měnit, proto se vyplatí ověřit aktuální režim před cestou. Návštěvnický provoz zajišťuje muzeum, zatímco terasa má vlastní režim přístupu.
Historická dominanta, která stále slouží
Baťův mrakodrap nezůstal jen připomínkou někdejšího průmyslového rozmachu. Po rekonstrukci v letech 2003–2004 se stal sídlem Zlínského kraje a finančního úřadu. Opravy vnějšího pláště pokračovaly také v letech 2023–2024, kdy byly obnoveny břízolitové omítky a vyměněny poškozené cihelné pásky.
Budova tak spojuje několik vrstev Zlína: ambici baťovského podniku, technickou vynalézavost i dnešní veřejnou správu. Najdete ji na třídě Tomáše Bati 21. I krátká návštěva terasy nebo prohlídka interiéru nabídne víc než pohled na známou siluetu — pomůže pochopit, jak se město plánovalo kolem práce a jak jeho průmyslová minulost zůstává přítomná v každodenním životě.