O místě
Budova Federálního shromáždění v pražských Vinohradech vznikla jako výrazné spojení historické architektury s technickým optimismem druhé poloviny 20. století. Jejím základem je bývalá peněžní burza z let 1936–1937, postavená v moderním klasicismu. Když se po roce 1945 nepodařilo uskutečnit plán nové parlamentní budovy na Letné, začal parlament využívat právě tento objekt. V letech 1967–1974 jej podle návrhu Karla Pragera, Jiřího Albrechta a Jiřího Kadeřábka rozšířila odvážná přístavba známá jako „dům nad domem“.
Nová konstrukce spočívá na samostatných sloupech a historickou burzu obklopuje ze tří stran, aniž by zatížila její střechu. Původní klasicistní portikus proto zůstal dominantou stavby. Přístavba se vyznačuje prosklenými fasádami, kuloáry, klubovnami a rozlehlým atriem s lehkou konstrukcí připomínající japonskou zahradu. Zde byla poprvé v Československu použita takzvaná terčová, tedy strukturální fasáda. Uvnitř se dochoval původní vestibul i upravené zasedací sály. Architekturu doplňují umělecká díla, mimo jiné skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, mobil Jiřího Nováka a gobelíny Cyrila Boudy a Věry Drnkové-Zářecké. Pragerovo progresivní řešení bylo oceňováno už v době vzniku a dodnes vyvolává diskuse.
Nová konstrukce spočívá na samostatných sloupech a historickou burzu obklopuje ze tří stran, aniž by zatížila její střechu. Původní klasicistní portikus proto zůstal dominantou stavby. Přístavba se vyznačuje prosklenými fasádami, kuloáry, klubovnami a rozlehlým atriem s lehkou konstrukcí připomínající japonskou zahradu. Zde byla poprvé v Československu použita takzvaná terčová, tedy strukturální fasáda. Uvnitř se dochoval původní vestibul i upravené zasedací sály. Architekturu doplňují umělecká díla, mimo jiné skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, mobil Jiřího Nováka a gobelíny Cyrila Boudy a Věry Drnkové-Zářecké. Pragerovo progresivní řešení bylo oceňováno už v době vzniku a dodnes vyvolává diskuse.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors