Býv. kostel sv. Prokopa

Na místě dnešního řadového domu stával původně kostel sv. Prokopa, zmiňovaný už na počátku 13. století a doložený roku 1346. Románská stavba byla v roce 1689 nahrazena novým kostelem, na jehož výstavbě se podílel stavitel Antonio Lurago. Barokní jednolodní kostel měl obdélnou loď, podkovovitě zakončené kněžiště a sakristii při jižní straně. Po zrušení za josefínských reforem v roce 1782 byl objekt roku 1790 prodán a následně přestavěn na obytný dům podle plánů Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Přestože do interiéru přibyly stropy, příčky a schodiště, základní hmota kostela i část barokních kleneb se zachovaly. Jeho původní podobu dodnes připomíná zejména nepravidelný půdorys a obloukově utvářená boční fasáda, vycházející z někdejšího závěru kostela. V průčelí se nachází nika s luisézní výzdobou a sochou sv. Prokopa od Ignáce Michala Platzera. Pod západní částí bývalé lodi je také sklep, původně patrně kostelní krypta.