O místě
Kostel sv. Michala na Novém Městě je drobná sakrální stavba s mimořádně složitým stavebním vývojem. Na místě románského kostela, který byl roku 1369 zbořen, vznikl gotický kostel na nepravidelném půdorysu. Jeho podoba se v dalších staletích proměňovala: ve 14. až 17. století byl dostavován, v letech 1712–1722 barokně upraven včetně věže a v letech 1914–1915 regotizován. Vnitřní úpravy následovaly ještě roku 1920.
Kostel tvoří nesymetrické trojlodí s lichoběžníkovým presbytářem, barokní kaplí a sakristií. Nejpozoruhodnější částí je presbytář s atypickou asymetrickou gotickou klenbou, která patří k nejcennějším dochovaným prvkům stavby. Gotické jádro má také štíhlá hranolová věž, později zakončená barokní bání s lucernou. Interiér si uchoval převážně renesanční a barokní charakter; k hodnotným prvkům patří také barokní kruchta s renesančním jádrem.
Ke kostelu náležel hřbitov, doložený už roku 1381. Jeho plocha byla ve 20. století upravena jako dětské hřiště. Kostel je významným dokladem středověké urbanistické koncepce Nového Města i proměn sakrální architektury v průběhu staletí.
Kostel tvoří nesymetrické trojlodí s lichoběžníkovým presbytářem, barokní kaplí a sakristií. Nejpozoruhodnější částí je presbytář s atypickou asymetrickou gotickou klenbou, která patří k nejcennějším dochovaným prvkům stavby. Gotické jádro má také štíhlá hranolová věž, později zakončená barokní bání s lucernou. Interiér si uchoval převážně renesanční a barokní charakter; k hodnotným prvkům patří také barokní kruchta s renesančním jádrem.
Ke kostelu náležel hřbitov, doložený už roku 1381. Jeho plocha byla ve 20. století upravena jako dětské hřiště. Kostel je významným dokladem středověké urbanistické koncepce Nového Města i proměn sakrální architektury v průběhu staletí.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors