O místě
Pöttingský palác v Anenské ulici je městský palác s výrazným vrcholně barokním průčelím. Původní dům vznikl koncem 16. století zásluhou Francesca Aostalliho. Před rokem 1726 jej nechal hrabě František Karel von Pötting radikálně přestavět, a právě z této úpravy pochází dnešní reprezentativní podoba hlavní budovy.
Třípatrové průčelí završuje balustrová atika s mohutným středovým vikýřem. V přízemí vyniká monumentální portál s dvojicí šikmo postavených pilastrů, barokními volutami a kamenným aliančním znakem Františka Karla Pöttinga a Marie Zuzany ze Žerotína. Nad portálem se nachází dekorativní balkónek s barokní mříží a nad středním oknem osmiboká šternberská hvězda, patrně připomínající stavebníkovu matku Marii Barboru ze Šternberka. Fasádu doplňují štukové reliéfy a trojice dvojic sdružených oken.
V interiéru se dochovaly gotické a renesanční valeně klenuté sklepy i některé renesanční klenby. Zadní část areálu, včetně navazujících budov, byla nově vystavěna v letech 1929–1931 podle projektu Františka Kavalíra; společenský sál byl upraven roku 1932 Karlem Caivasem.
Třípatrové průčelí završuje balustrová atika s mohutným středovým vikýřem. V přízemí vyniká monumentální portál s dvojicí šikmo postavených pilastrů, barokními volutami a kamenným aliančním znakem Františka Karla Pöttinga a Marie Zuzany ze Žerotína. Nad portálem se nachází dekorativní balkónek s barokní mříží a nad středním oknem osmiboká šternberská hvězda, patrně připomínající stavebníkovu matku Marii Barboru ze Šternberka. Fasádu doplňují štukové reliéfy a trojice dvojic sdružených oken.
V interiéru se dochovaly gotické a renesanční valeně klenuté sklepy i některé renesanční klenby. Zadní část areálu, včetně navazujících budov, byla nově vystavěna v letech 1929–1931 podle projektu Františka Kavalíra; společenský sál byl upraven roku 1932 Karlem Caivasem.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors