O místě
Sochařský soubor v pražských Hradčanech představuje několik děl z první třetiny 20. století. Nejvýraznější z nich je pískovcové sousoší Polibek od Jana Mařatky. Motiv spojení mužského a ženského aktu v okamžiku polibku vychází ze skici z roku 1909; monumentální verzi vysokou 250 cm vytvořil sochař v roce 1921. Na podobě díla i jeho původním umístění spolupracoval architekt Jan Kotěra. Polibek byl původně určen do Letenských sadů, na dnešní místo byl přenesen v letech 1930–1931 při úpravách vrcholu Petřína. Pevná kompozice a důraz na obrysové linie ukazují Mařatkovo monumentální cítění. Dílo je charakteristickou ukázkou jeho rané tvorby, v níž se ještě uplatňuje secesní dekorativismus a symbolismus.
Soubor doplňovaly také bronzové plastiky Viléma Amorta – Touha, Vodník a Rusalka. Touha vznikla už roku 1907 a do Růžového sadu byla osazena v roce 1957. Rusalka byla v roce 1994 odcizena a připravuje se její kopie podle dochovaného modelu; Vodník a Touha byly přemístěny do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Po roce 1989 galerii rozšířil také pomník Milana Rastislava Štefánika od Bohumila Kafky, bronzová postava astronoma a politika v letecké kombinéze, osazená 30. srpna 1994 před hvězdárnou.
Soubor doplňovaly také bronzové plastiky Viléma Amorta – Touha, Vodník a Rusalka. Touha vznikla už roku 1907 a do Růžového sadu byla osazena v roce 1957. Rusalka byla v roce 1994 odcizena a připravuje se její kopie podle dochovaného modelu; Vodník a Touha byly přemístěny do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Po roce 1989 galerii rozšířil také pomník Milana Rastislava Štefánika od Bohumila Kafky, bronzová postava astronoma a politika v letecké kombinéze, osazená 30. srpna 1994 před hvězdárnou.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors