O místě
Vodní mlýn v Uhříněvsi patří k vzácně dochovaným renesančním mlýnům, které později prošly barokními úpravami. Nejstarší část areálu představuje hranolová třípatrová věžice zřejmě z druhé poloviny 16. století. Její spodní dvě podlaží jsou zděná a zdobí je kamenná nárožní bosáž, zatímco horní patro má podobu rekonstruované dřevěné nástavby. Původně mohla věž sloužit jako vodárna; domněnky o jejím začlenění do starší tvrze se nepotvrdily.
Budova mlýna byla přistavěna později, snad v souvislosti se stavbou uhříněveského zámku roku 1591. Renesanční přízemní stavbu zakončuje výrazný dvoupatrový volutový štít, upravený po třicetileté válce v barokním období a částečně rekonstruovaný v 80. letech 20. století. K areálu patří také náhon a torzo vodního kola; vnější kolo se nedochovalo. V interiéru zůstalo vnitřní mlýnské zařízení, jehož trámová stolice nese letopočet 1727, stejně jako křížové a valené klenby nebo bývalá černá kuchyně s krbem. Mlýn pracoval do první světové války, později sloužil k mletí šrotu a od 50. let k bydlení.
Budova mlýna byla přistavěna později, snad v souvislosti se stavbou uhříněveského zámku roku 1591. Renesanční přízemní stavbu zakončuje výrazný dvoupatrový volutový štít, upravený po třicetileté válce v barokním období a částečně rekonstruovaný v 80. letech 20. století. K areálu patří také náhon a torzo vodního kola; vnější kolo se nedochovalo. V interiéru zůstalo vnitřní mlýnské zařízení, jehož trámová stolice nese letopočet 1727, stejně jako křížové a valené klenby nebo bývalá černá kuchyně s krbem. Mlýn pracoval do první světové války, později sloužil k mletí šrotu a od 50. let k bydlení.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors