Nejzajímavější na kostele svatého Prokopa v Čestlicích je skutečnost, že jeho dnešní podoba vypráví hned několik kapitol místních dějin najednou. Zvenčí jde především o jednolodní novorománskou stavbu z 19. století. Uvnitř se ale zachovala část mnohem staršího kostela – původní gotický presbytář, který byl při přestavbě začleněn do nového objektu jako kaple Panny Marie.
Čestlický kostel tak není pouze sakrální památkou, ale také názorným dokladem toho, jak se historické stavby v průběhu staletí proměňovaly. Nová architektura zde nepřekryla všechno staré. Naopak, středověký prvek dostal v novém kostele vlastní místo a dodnes tvoří jednu z jeho nejcennějších částí.
Nový kostel vyrostl na místě středověké stavby
Na místě dnešního kostela stával menší kostel už ve středověku, podle obecních údajů patrně od 14. století. Postupem času však přestal vyhovovat a v letech 1863 až 1864 byl nahrazen novostavbou. Ta byla vysvěcena 23. října 1864.
Nový kostel má obdélnou loď, polygonálně uzavřený presbytář a západní průčelní věž. Jeho vzhled doplňují půlkruhová okna, podvojná okna ve věži a půlkruhově zakončený západní portál. Stavba používá novorománské i gotizující prvky, nepůsobí však okázale. Spíše vytváří klidnou dominantu historického středu Čestlic, kde stojí v severní části obce.
Nejstarší dochovaná část se nachází v kapli Panny Marie. Její křížová žebrová klenba spočívá na konzolách a žebra se sbíhají ke svorníku s reliéfem anděla. Do mladší lodi se kaple otevírá původním profilovaným lomeným vítězným obloukem. Právě tento detail dobře ukazuje rozdíl mezi gotickou stavební tradicí a novorománskou podobou kostela z 19. století.
Barokní oltář a kazatelna
Historická vrstevnatost pokračuje také v interiéru. Hlavní oltář má barokní původ, i když do dnešní podoby byl upraven roku 1869. Jeho ústřední obraz představuje svatého Prokopa a vytvořil jej malíř Josef Keszler. V horní části oltáře se nachází kopie obrazu svatého Salvátora z Chrudimi.
Za pozornost stojí rovněž barokní kazatelna, zdobená sochami evangelistů a zmrtvýchvstalého Krista. V lodi jsou navíc osazeny čtyři náhrobní kameny z let 1610 až 1613. Připomínají členy rodu Mosaurů z Valdova, který byl spojen s nedalekými Dobřejovicemi. Pro návštěvníka představují cennou připomínku toho, že kostel nebyl jen místem bohoslužeb, ale také prostorem, kde se po staletí odrážely vztahy místní šlechty, obce a okolních panství.
Kostel jako součást historických Čestlic
Kostel svatého Prokopa stojí uprostřed dnešní obce, která se v posledních desetiletích výrazně proměnila vlivem blízkosti Prahy. V jeho okolí je přesto možné vnímat starší podobu Čestlic. Ke kostelu kdysi přiléhal hřbitov, uzavřený podle obecních údajů v roce 1876. Nový hřbitov se nachází na severní straně obce.
Právě zasazení kostela do středu obce dává návštěvě další rozměr. Nejde o izolovanou památku v krajině, ale o stavbu, která po staletí tvořila přirozené centrum místního života. Při prohlídce se vyplatí zaměřit nejen na celkovou siluetu věže a lodi, ale také na rozdíly mezi novější částí kostela, gotickou kaplí a barokním mobiliářem.
Praktické informace pro návštěvu
Kostel je farním chrámem Římskokatolické farnosti Čestlice, do jejíž správy patří také kostel Narození Panny Marie v Průhonicích. Pravidelné bohoslužby se podle údajů Arcibiskupství pražského konají ve středu v 18 hodin a v neděli v 8.30. Časy se však mohou měnit, proto je vhodné ověřit jejich aktuálnost u farnosti.
Pravidelný vstup mimo bohoslužby není jasně uveden. Kdo si chce prohlédnout gotickou kapli, oltář nebo náhrobní kameny, měl by se proto předem informovat u Římskokatolické farnosti Čestlice. Kostel není bezbariérově přístupný. Z Prahy se do Čestlic podle kontaktních údajů farnosti dostanete autobusy od stanice metra Opatov; aktuální spojení je ale vhodné ověřit před cestou.