O místě
Zřícenina kostela sv. Víta leží přibližně kilometr západně od Habří, ve svahu pod lesem poblíž hájovny. Dochovalo se z ní pouze torzo jedné boční zdi, které dnes přiléhá k severozápadnímu nároží mladší kaple sv. Víta. Zeď z lomového kamene prolamují tři okna s lomenými oblouky a cihelnými ostěními – výrazný detail, který připomíná původní podobu stavby.
Kostel vznikl roku 1644 z rozhodnutí vyšebrodského opata Jiřího Wendschuha u poutního místa se studánkou, jíž byly připisovány zázračné účinky. V 17. století sem mířilo mnoho věřících, a proto zde byl místo původní kapličky vybudován větší chrám. Stavba představuje doklad činnosti vyšebrodského cisterciáckého kláštera a dobového stylu označovaného jako barokní gotika, který duchovní řády využívaly také k vyjádření své starobylosti.
Kostel byl zrušen roku 1787 za vlády císaře Josefa II. Po propadnutí klenby v roce 1867 byly jeho zdi z větší části strženy a kámen využit při stavbě sousední myslivny. V letech 1884–1890 vznikla u dochovaného torza kaple sv. Víta. Místo tak dodnes připomíná nejen zaniklou sakrální stavbu, ale také tradici poutí v jižních Čechách.
Kostel vznikl roku 1644 z rozhodnutí vyšebrodského opata Jiřího Wendschuha u poutního místa se studánkou, jíž byly připisovány zázračné účinky. V 17. století sem mířilo mnoho věřících, a proto zde byl místo původní kapličky vybudován větší chrám. Stavba představuje doklad činnosti vyšebrodského cisterciáckého kláštera a dobového stylu označovaného jako barokní gotika, který duchovní řády využívaly také k vyjádření své starobylosti.
Kostel byl zrušen roku 1787 za vlády císaře Josefa II. Po propadnutí klenby v roce 1867 byly jeho zdi z větší části strženy a kámen využit při stavbě sousední myslivny. V letech 1884–1890 vznikla u dochovaného torza kaple sv. Víta. Místo tak dodnes připomíná nejen zaniklou sakrální stavbu, ale také tradici poutí v jižních Čechách.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors