Hradiště Baba
O místě
Hradiště Baba se rozkládá na temeni návrší nad levým břehem Vltavy, v nadmořské výšce 435–449 metrů. Přirozenou ochranu mu poskytují strmé svahy a skalnatý sráz klesající k řece. Výrazným bodem lokality je skalní útvar Baba, který vystupuje asi deset metrů nad okolní terén a umožňoval kontrolu vltavského údolí.
Pozoruhodné je především dochované opevnění. Tvoří je dva podkovovitě uspořádané pásy valů a příkopů, jejichž celková šířka dosahuje až 60 metrů. Oba konce opevnění se přimykaly ke hraně srázu nad řekou. Akropole o rozměrech přibližně 80 × 80 metrů je dnes bez zřetelných stop po někdejších stavbách; celý areál má rozlohu asi 2,5 hektaru.
Menší archeologický výzkum a nálezy keramických zlomků dokládají osídlení v pozdní době bronzové. Při průzkumu valů byly objeveny také vrstvy se stopami požáru, které vypovídají o zániku opevnění. První výzkum zde na konci 19. století provedl prof. J. N. Woldřich, další sondáž následovala v roce 1945. K nejmladším nálezům patří kamenná zrnotěrka objevená v roce 2005.
Pozoruhodné je především dochované opevnění. Tvoří je dva podkovovitě uspořádané pásy valů a příkopů, jejichž celková šířka dosahuje až 60 metrů. Oba konce opevnění se přimykaly ke hraně srázu nad řekou. Akropole o rozměrech přibližně 80 × 80 metrů je dnes bez zřetelných stop po někdejších stavbách; celý areál má rozlohu asi 2,5 hektaru.
Menší archeologický výzkum a nálezy keramických zlomků dokládají osídlení v pozdní době bronzové. Při průzkumu valů byly objeveny také vrstvy se stopami požáru, které vypovídají o zániku opevnění. První výzkum zde na konci 19. století provedl prof. J. N. Woldřich, další sondáž následovala v roce 1945. K nejmladším nálezům patří kamenná zrnotěrka objevená v roce 2005.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors