O místě
Stavba má raně středověký původ. Z nejstaršího období se dochovalo obvodové zdivo lodi a části kněžiště, patrně z 13. století. Ve 14. století kostel získal nové kněžiště, chórovou věž a sakristii. Výrazná přestavba následovala na počátku 15. století, kdy byla mezi lety 1410–1420 přistavěna sakristie s polygonálním závěrem a následně také polygonálně uzavřené kněžiště s chórovou věží nad vítězným obloukem. K pozdně gotickým úpravám kolem roku 1500 patří zaklenutí lodi, kruchta a jižní předsíň s patrem.
Kostel je cenným dokladem proměn církevní stavby od středověku do novověku a zároveň připomíná dlouhodobý význam farní správy a křesťanské tradice v regionu.