O místě
Kamenná boží muka stojí u cesty ze Slavonic směrem na Staré Hobzí. Dochovala se pouze fragmentárně, přesto na nich lze dobře rozpoznat původní spodní část: osmihrannou patku s drobným výžlabkem a prstencem pod začátkem dříku. Tato část pochází zřejmě ze 17. století. Nízký osmihranný dřík a vrcholová kaplice jsou mladší a od původní patky se liší také odstínem použité žuly.
Kaplice má čtvercový půdorys, je mírně předsazená a zakončuje ji jehlanová stříška. Na čelní straně se otevírá hlubší výklenek s půlkruhově zakončeným vstupem. Rozdíly mezi jednotlivými částmi ukazují na proměny objektu v průběhu času.
Boží muka připomínají význam Slavonic jako místa, odkud vedly cesty do moravského vnitrozemí i Dolních Rakous. Ležela v prostoru obchodních tras, mimo jiné na Gmundenské stezce směrem k hradu Raabs nad Dyjí. Objekt je cenným dokladem kamenické práce ve Slavonicích a okolí a patří k souboru božích muk spojovaných se slavonickou kamenickou dílnou.
Kaplice má čtvercový půdorys, je mírně předsazená a zakončuje ji jehlanová stříška. Na čelní straně se otevírá hlubší výklenek s půlkruhově zakončeným vstupem. Rozdíly mezi jednotlivými částmi ukazují na proměny objektu v průběhu času.
Boží muka připomínají význam Slavonic jako místa, odkud vedly cesty do moravského vnitrozemí i Dolních Rakous. Ležela v prostoru obchodních tras, mimo jiné na Gmundenské stezce směrem k hradu Raabs nad Dyjí. Objekt je cenným dokladem kamenické práce ve Slavonicích a okolí a patří k souboru božích muk spojovaných se slavonickou kamenickou dílnou.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors