Loucký mlýn se splavem a náhonem

Loucký mlýn stojí na levém břehu řeky Dyje při cestě ze Starého Hobzí do Slavonic, severozápadně od mostu. Jeho původ je doložen už ve 12. století. K areálu patří také kamennými tarasovými zdmi vymezený mlýnský náhon a splav, který zadržuje vodu a přivádí ji k mlýnu, odkud se voda vrací zpět do řeky. Současná mlýnice má klasicistní podobu, v některých detailech však zachovává stopy starších stavebních etap, například kamenné sloupy původní mlýnské hranice. Zajímavá je její samostatnost – mlýnice nebývá obvykle oddělena od obytného stavení. Mlýn měl větší mlecí kapacitu a tzv. umělecké složení s odděleným zpracováním žita a pšenice. Areál v roce 1901 vyhořel, přesto se v obytné i hospodářských budovách dochovaly historické konstrukce. Většina dnešních objektů pochází z počátku 20. století, zatímco mlýnice si uchovala starší charakter. Součástí areálu je také soukromá kaple. Význam Louckého mlýna spočívá především v neobvykle uceleném dochování celého mlýnského areálu včetně vodního díla a vybavení.