Rýžovnické sejpy
O místě
Rýžovnické sejpy u Modlešovic jsou pozůstatkem rozsáhlé povrchové těžby zlata, která zde probíhala v několika obdobích od pravěku až po středověk. Na pleistocénní terase po obou stranách bezejmenného přítoku Otavy se dochovalo přibližně kilometr dlouhé pásmo navršeného materiálu. Původní rýžoviště mělo podle odhadů rozlohu asi 30 hektarů. Jednotlivé sejpy vznikly při propírání štěrkopísků a dnes dosahují výšky až dvou metrů. Mezi nimi jsou patrné prohlubně po vytěžených jamách i strouhy, jimiž se k pracovištím přiváděla voda.
Význam lokality potvrdily archeologické výzkumy. Při průzkumu v roce 1940 byl objeven zahloubený objekt s kamenně obezděnými stěnami, dřevěnými hrabačkami a částmi zařízení, které mohlo sloužit k rýžování. Nálezy dokládají zpracování zlata v mladší době bronzové, v laténském období i ve středověku, konkrétně mezi 12. a 16. stoletím. Výzkum v letech 1973–1977 prozkoumal 52 sejpů a odhalil také starší sídlištní vrstvu z mladší doby bronzové. Lokalita patří k největším a nejvýznamnějším dokladům historické těžby zlata v jižních Čechách.
Význam lokality potvrdily archeologické výzkumy. Při průzkumu v roce 1940 byl objeven zahloubený objekt s kamenně obezděnými stěnami, dřevěnými hrabačkami a částmi zařízení, které mohlo sloužit k rýžování. Nálezy dokládají zpracování zlata v mladší době bronzové, v laténském období i ve středověku, konkrétně mezi 12. a 16. stoletím. Výzkum v letech 1973–1977 prozkoumal 52 sejpů a odhalil také starší sídlištní vrstvu z mladší doby bronzové. Lokalita patří k největším a nejvýznamnějším dokladům historické těžby zlata v jižních Čechách.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors