O místě
Areál bývalého parního uměleckého mlýna v Novohradské ulici patří k nejvýraznějším stavbám jižního předměstí Třeboně. Založil jej rod Schwarzenbergů v roce 1869 jako jednu ze svých hospodářských aktivit; projekt připravil Franz Trostmann. Dochovaný soubor je cenným dokladem průmyslové architektury druhé poloviny 19. století a tzv. schwarzenberského slohu, který spojuje pozdně klasicistní uspořádání s historizujícími prvky a industriálním vzhledem.
Jádrem areálu je mohutná pětipodlažní budova mlýna, k níž přiléhají provozní objekty zděného i hrázděného charakteru. Stavba si zachovala původní podobu, vnitřní dispozici i řadu pozoruhodných konstrukcí, například trámové stropy na dřevěných pilířích, prkenné a půdovcové podlahy, dvouúrovňový krov a unikátní samonosné točité schodiště z dřevěných stupňů. Mlýnský provoz byl kvůli zřejmě nízké výnosnosti ukončen už počátkem 80. let 19. století. Zamýšlená přestavba na sladovnu se neuskutečnila a areál později sloužil jako sýpka, sklady a po druhé světové válce také jako mísírna krmiv. Díky své celistvosti a poloze u rybníka Svět tvoří výraznou dominantu při příjezdu do Třeboně od jihu.
Jádrem areálu je mohutná pětipodlažní budova mlýna, k níž přiléhají provozní objekty zděného i hrázděného charakteru. Stavba si zachovala původní podobu, vnitřní dispozici i řadu pozoruhodných konstrukcí, například trámové stropy na dřevěných pilířích, prkenné a půdovcové podlahy, dvouúrovňový krov a unikátní samonosné točité schodiště z dřevěných stupňů. Mlýnský provoz byl kvůli zřejmě nízké výnosnosti ukončen už počátkem 80. let 19. století. Zamýšlená přestavba na sladovnu se neuskutečnila a areál později sloužil jako sýpka, sklady a po druhé světové válce také jako mísírna krmiv. Díky své celistvosti a poloze u rybníka Svět tvoří výraznou dominantu při příjezdu do Třeboně od jihu.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors