Zvonička

Na návsi v Borovníku stojí drobná zděná zvonička, která je díky své vyvýšené poloze a výrazné střeše nepřehlédnutelnou dominantou obce. Stavba čtvercového půdorysu má hladká, mírně se zužující průčelí. Vstup je umístěn na jedné straně, protější čelní stěnu prosvětluje segmentově zaklenuté okno s dřevěnou čtyřtabulkovou výplní. Nejvýraznějším prvkem je členitá vysoká střecha. Nad stanovou částí vyrůstá hranolová lucerna s okenními otvory opatřenými žaluziovými okenicemi. Završuje ji komolý jehlan, cibulovitý nástavec, hrotnice s makovicí a latinským křížem. V lucerně je zavěšen malý zvon. Ke zvoničce vede schodiště, protože stojí ve svahu. Podle mapy stabilního katastru z roku 1835 se zde původně nacházela dřevěná stavba. Zděná zvonička proto vznikla až později, pravděpodobně ve 2. třetině 19. století. Představuje půvabný příklad klasicistně pojaté lidové sakrální architektury a dodnes tvoří ústřední bod návsi.