Ve Drysicích se historie neukrývá jen v kronikách. Místní muzeum ji přibližuje prostřednictvím školních pomůcek, nádobí, zemědělských nástrojů, válečných dokumentů i nálezů z okolí. Návštěvník tak může sledovat, jak se proměňoval každodenní život hanácké obce.
Na okraji Drahanské vrchoviny se zachovaly pozůstatky hradu, který nebyl jen pevností, ale také pohodlným a reprezentativním sídlem olomouckých biskupů. Melice zanikly za husitských válek, jejich příběh však dnes pokračuje v krajině Pustiměře i ve sbírkách Muzea Vyškovska.
Za kaplí svaté Anny v Pustiměři se dochovalo torzo stavby, která patří k nejpozoruhodnějším románským památkám Vyškovska. Rotunda svatého Pantaleona pamatuje středověké pohřby, benediktinský klášter i dobu, kdy byla v 19. století z větší části rozebrána.
Na západním okraji Brodku u Prostějova stojí zámek s renesančním jádrem, barokní přestavbou a krajinářským parkem. Po desetiletích chátrání a využití jako sklad léčiv se po restituci vrátil potomkům původních majitelů. Dnes hledá novou podobu i cestu k většímu otevření veřejnosti.
Na skalnatém hřebenu nad Otaslavicemi se kdysi tísnily dva středověké hrady. Zatímco z dolního zůstal nápadný kus válcové věže, horní hrad dnes připomíná především terén a místní část Sýpky. Neobvyklá dvojice patří k nejzajímavějším archeologickým místům Prostějovska.
Malé muzeum v Otaslavicích spojuje osud stíhacího pilota Josefa Františka s dějinami obce, která má kořeny sahající hluboko před první písemnou zmínku. Návštěva tak nabízí nejen pohled na mimořádný válečný příběh, ale i stručné seznámení s místní minulostí a spolkovým životem.