O místě
Sousoší zachycuje Krista, který se loučí se svou matkou. Pootočený Kristus drží Marii za ruku a objímá její rameno, zatímco plačící Panna Maria si cípem roucha stírá slzy. Obě postavy mají dlouhá splývavá roucha s výrazně zřasenými záhyby, typickými pro barokní sochařství. Dynamické gesto a citově působivý výjev dodávají dílu živost a bezprostřednost.
Památka je cenným příkladem barokní sochy ve volné krajině. Spolu s dalšími kříži, sochami a drobnými sakrálními stavbami jižního Znojemska vytváří osobitou krajinnou galerii, která po staletí dotváří charakter zdejšího území.