Mohyla Žuráň

Mohyla Žuráň je výrazná archeologická lokalita na návrší nad Šlapanicemi, v katastru obce Podolí. Uměle navršený monument vznikl v době stěhování národů, přibližně mezi druhou polovinou 5. a první polovinou 6. století. Pod jeho kamenným pláštěm se nacházely dvě komorové hrobky, z nichž jedna obsahovala pohřeb ženy a dvou koní. Výzkum odhalil také dřevěné trámy s vyřezávanou pletencovou výzdobou a další nálezy. Nad hrobkami byla zřejmě vybudována kruhová stavba o průměru asi 65 metrů a výšce 14 metrů, členěná průchody a připomínající velké mauzoleum. Jméno pohřbeného se kvůli vykradení hrobek nepodařilo určit; vyslovená domněnka o langobardském králi Wachovi zůstává pouze hypotézou. Žuráň však nesloužila k pohřbívání jen v této době – nálezy dokládají využití místa už v pozdní době kamenné, v halštatském období i v raném slovanském období. Význam návrší přesahuje archeologii: roku 1805 si je Napoleon Bonaparte zvolil jako velitelské stanoviště pro řízení operací bitvy u Slavkova.