O místě
Interiér je zaklenut valenou klenbou s výsečemi a konchou v kněžišti. K nejcennějšímu vybavení patří hlavní a dva boční oltáře z poloviny 18. století s bohatě řezanými dřevěnými retábly. Hlavní oltář sv. Rozálie doplňují sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána, patronů spojovaných s ochranou proti moru.
Kaple uzavírá protáhlou zástavbu Popic na západě a vytváří urbanistický protějšek kostelu sv. Ondřeje. Po zrušení během josefinských reforem ji obec roku 1826 vykoupila a obnovila. Stavba tak dodnes připomíná významnou událost v dějinách obce a představuje cenný doklad vrcholně barokní sakrální architektury.“