O místě
Boží muka jsou cenným dokladem drobné sakrální architektury a lidové zbožnosti. Jejich výrazná poloha u cesty zároveň utváří charakter okolní kulturní krajiny pod Pálavou. Přítluky se v písemných pramenech objevují už roku 1220 jako majetek velehradského cisterciáckého kláštera; zdejší kostel byl roku 1222 povýšen na farní. V době vzniku božích muk obec patřila k lednickému panství, zatímco církevní správa zůstávala spojena s velehradským klášterem až do jeho zrušení v roce 1784.