Lázeňský dům

Lázeňský dům v Kollárově ulici je součástí řadové zástavby Františkových Lázní. Postavil jej po roce 1860 stavitel Karel Wiedermann pro Josefa Prökla ve stylu romantického historismu. Dvoupatrový dům upoutá především dvojicí bočních rizalitů, které vrcholí trojúhelníkovými štíty. Jejich nároží zvýrazňují pilastry, v přízemí opatřené bosáží. Výrazným prvkem průčelí jsou také balkony v prvním patře, původně se zábradlím z cihelných mříží, dnes kovovým. Střední část fasády oživuje arkáda, jejíž otvory mají v jednotlivých podlažích odlišné zakončení. Půlkruhově uzavřená okna v přízemí a balkonové dveře doplňuje štukové orámování, zatímco ve druhém patře rizalitů se pod okny objevuje novogotická slepá arkáda. Stavba je cenná nejen svým historizujícím vzhledem, ale také jako prvek, který dotváří charakter Kollárovy ulice a celého urbanistického celku lázeňského města.