UNESCO chrání celé lázeňské město
Františkovy Lázně nejsou jen souborem několika hezkých budov kolem kolonády. Od roku 2021 jsou součástí nadnárodní památky The Great Spa Towns of Europe, která zahrnuje 11 lázeňských měst v sedmi evropských zemích. Spolu s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi tak tvoří českou část tohoto zápisu.
Výjimečnost Františkových Lázní spočívá v propojení léčivých zdrojů, architektury, parků a promyšleného urbanismu. Historické centrum má pravidelnou šachovnicovou síť ulic a bylo založeno s důrazem na osovou symetrii. Lázeňská zástavba postupně vyrostla uprostřed zeleně, takže návštěvník během jediné procházky střídá elegantní domy, kolonády, promenády a klidné parky. Památková hodnota se proto netýká pouze jednotlivých staveb, ale také celé lázeňské krajiny.
První zprávy o zdejších minerálních pramenech pocházejí už z roku 1502. Za založení lázní se považuje rok 1793, kdy začala první lázeňská sezona. Významnou roli při jejich vzniku sehrál chebský lékař Bernhard Vincenz Adler, který prosazoval ochranu pramenů a jejich využití. Město bylo povýšeno na město v roce 1865 a městskou památkovou rezervací se stalo v roce 1992.
Prameny, slatina a přírodní oxid uhličitý
Ve Františkových Lázních vyvěrá více než 20 minerálních pramenů. Patří mezi ně Františkův, Luisin, Natáliin, Solný, Luční, Palliardiho nebo Glauberovy prameny. Voda je poměrně chladná, její průměrná teplota se pohybuje přibližně mezi 9 a 11 stupni Celsia. Obsahuje rozpuštěný oxid uhličitý a řadu minerálních látek.
Nejznámějším zdrojem je Františkův pramen, podle nějž město získalo své jméno. V minulosti se voda stáčela do hliněných lahví a rozvážela po celém císařství. Zajímavostí je také pramen Glauber IV, který je spojován s vysokým obsahem Glauberovy soli. Označení za světový rekord je však tvrzením provozovatele lázní, nikoli údajem, který by bylo vhodné uvádět bez této opatrnosti.
Místní přírodní léčivé zdroje tvoří tři skupiny: minerální vody, sirnoželezitá slatina a přírodní oxid uhličitý. Slatina se využívá například pro zábaly a koupele, oxid uhličitý pro suché plynové koupele nebo další procedury. Pitnou kúru ani léčebné účinky pramenů ale nelze chápat jako domácí samoléčbu. Konkrétní využití patří do rukou lázeňského lékaře.
Kolonády a stavby, které určují tvář města
Nejlepší způsob, jak Františkovy Lázně poznat, je vyrazit pěšky. Procházka může začít u Pavilonu Františkova pramene a pokračovat kolem známé sochy chlapce s rybou, které se říká František. Původní plastika od Johanna Adolfa Mayerla je dnes uložena v městském muzeu, zatímco v parku stojí replika z roku 1967.
K výrazným stavbám patří Pavilon Luisina pramene z roku 1826. Oválný půdorys, arkády a empírová lucerna mu dodávají neobvyklý vzhled. Kolonáda Solného a Lučního pramene pochází z roku 1843 a podle turistických materiálů byla založena na tisíci dřevěných pilotech. Dva prameny, které spojuje, byly zachyceny už v letech 1820 a 1823.
Za pozornost stojí také novorenesanční Císařské lázně z let 1878 až 1880, navržené Gustavem Wiedermannem. Budova byla vybavena moderní lázeňskou technikou své doby a dodnes slouží lázeňskému provozu i kulturním událostem. Do procházkového okruhu lze přidat Dvoranu Glauberových pramenů, Natáliinu kolonádu, Společenský dům, lázeňský dům Tři lilie, Městské divadlo nebo kostel Povýšení svatého Kříže.
František, muzeum a výlet do sopečné krajiny
Socha Františka patří k nejfotografovanějším symbolům města. S plastikou se pojí lidová pověst, podle níž dotyk levého palce na noze přináší ženě do roka dítě. Jde však o folklor, nikoli o medicínsky ověřený účinek. Samotná lázeňská péče je založena na odborně indikovaných procedurách, ne na dotyku sochy.
Historii města, jeho architekturu i vývoj balneologie přibližuje Městské muzeum v Dlouhé ulici. Sídlí v někdejším hasičském domě a mezi zajímavé exponáty patří původní socha Františka nebo dřevěný svod pramene z poloviny 18. století. Před návštěvou je dobré ověřit aktuální otevírací dobu, která se může měnit podle sezony.
Za hranicemi centra čeká Komorní hůrka, národní přírodní památka a jedna z nejmladších čtvrtohorních sopek v Česku. O její původ se v minulosti zajímal také Johann Wolfgang Goethe. V letech 1834 až 1837 byla do jejího úbočí ražena průzkumná štola dlouhá přibližně 300 metrů. Z Františkových Lázní sem vede značená trasa; okruh po modré srdíčkové trase měří asi 6,7 kilometru.
Další možností je lesopark Amerika u stejnojmenného rybníka. Nabízí naučnou stezku, zookoutek, ptačí pozorovatelnu i půjčovnu lodiček. Františkovy Lázně tak mohou být příjemným cílem pro milovníky historie a architektury, ale také pro rodiny, pěší turisty a cyklisty, kteří chtějí lázeňskou atmosféru spojit s výletem do okolní přírody.