Stačí se dotknout levého palce sochy a do roka přijde dítě. Tak zní známá lázeňská pověst, která z nenápadné plastiky vytvořila jeden z nejvýraznějších symbolů Františkových Lázní. František, známý také jako Chlapec s rybou, dnes stojí u Františkova pramene v centru města. Jeho příběh ale není jen o pověře. Vypráví také o proměnách lázeňského prostoru, fotografických ateliérech i o tom, jak se z uměleckého díla stává městská ikona.
Chlapec s rybou vznikl jako zahradní plastika
Původní sochu vytvořil sochař Johann Adolf Mayerl, který působil v Chebu a ve Františkových Lázních. Plastika vznikla v roce 1934 a umístěna byla mezi květinové záhony poblíž Františkova pramene. Tehdy ještě nešlo o všeobecně známého Františka, ale spíše o motiv spojený s místním pramenem, jemuž se v 19. století říkalo Chlapečkův pramen nebo německy Brunnenbuberl.
Mayerl navázal na oblíbený výtvarný motiv putta – baculatého chlapce, který v tomto případě sedí na rybě. Podobnou představu použil už dříve při návrhu kašny ve dvoře někdejšího Německého domu v Praze, dnešního Slovanského domu. Františkovská plastika však získala vlastní význam díky prostředí lázní a pověsti spojované s léčbou ženské neplodnosti.
Legenda se zrodila u pramene a zesílila na fotografiích
Jméno František se pro sochu podle dostupných podkladů začalo používat až v 50. letech 20. století. Právě v tomto období se kolem ní rozšířilo vyprávění, že žena, která se dotkne její levé nohy nebo palce, do roka otěhotní, případně počne syna. Nejde samozřejmě o ověřený léčebný účinek, ale o pověst, která se stala součástí místního folkloru.
Významnou roli při jejím šíření sehráli místní fotografové. Socha se v 50. letech stávala rekvizitou při fotografování lázeňských pacientek a návštěvnic. Dotek levé nohy se postupně proměnil v očekávaný rituál a fotografie pomáhaly příběh dostávat mezi další hosty. Není přitom jisté, že za vznikem legendy stál jediný člověk; v různých vyprávěních se objevují konkrétní fotografové i obecnější zmínky o zdejších ateliérech.
Originál nahradila bronzová replika
Popularita měla pro sochu i nepříjemné následky. Původní keramická plastika byla opakovaně poškozena a v jednom případě přišla dokonce o hlavu. Po několika zničených či nahrazených verzích nechalo město v roce 1967 zhotovit bronzovou repliku. Jejími autory byli sochaři Oskar Kozák a Jiří Lendr.
Bronzový František stojí dodnes v lázeňském parku u Františkova pramene, poblíž Společenského domu a na náměstí Míru. V odborných a turistických materiálech bývá označován jako čtvrtá replika nebo čtvrtá verze sochy. Od původního díla se liší nejen materiálem, ale také tím, že barevně glazovaná keramika byla nahrazena odolnějším bronzem. Místo přesto zůstalo stejné: v samotném srdci lázeňské promenády.
Původní František čeká v muzeu
Originální Mayerlova plastika byla v roce 1990 získána do sbírek Městského muzea Františkovy Lázně. Restaurátorský zásah v roce 2021 jí vrátil původní barevný vzhled a dnes je součástí stálé expozice. Návštěvník tak může vidět dílo, které stálo na počátku celé tradice, nikoli pouze jeho bronzovou kopii v parku.
Právě porovnání obou podob je na Františkovi nejzajímavější. V parku člověk potká známý symbol města, kterého se dotýkají turisté ve snaze vyzkoušet starou pověru. V muzeu pak uvidí původní keramickou plastiku a lépe pochopí, jak se z dekorace mezi záhony postupně stal veřejný monument.
Kam za sochou
Bronzového Františka lze navštívit volně během procházky centrem Františkových Lázní. Hledejte jej u Františkova pramene poblíž Společenského domu; v některých turistických podkladech se uvádí také Máchova ulice. Okolí nabízí kolonády, parky, historické lázeňské domy i další prameny, takže socha přirozeně zapadá do procházky po městské památkové rezervaci.
Originál je vystaven v Městském muzeu na adrese Dlouhá 194/4. Muzeum bývá otevřeno celoročně s výjimkou vybraných dnů, konkrétní režim se však může měnit. Návštěva obou míst nabízí neobvyklý pohled na jeden symbol: venku žije František jako legenda, uvnitř jako cenná Mayerlova plastika s vlastní historií.