O místě
Podobu stavby výrazně změnila klasicistní úprava z roku 1840. Kostel byl prodloužen o převýšenou západní část a před její průčelí byla přistavěna hranolová věž. Ta je členěna římsami, opatřena hodinami a zakončena jehlancovou střechou; její nejvyšší podlaží prosvětlují velká polokruhově zakončená okna. K jižní straně presbytáře přiléhá patrová sakristie s oratoří. Střecha kostela byla opravena roku 1894 a věž dostala novou střechu v roce 1905. Stavba je cenná nejen jako doklad postupného přechodu od pozdního baroka ke klasicismu, ale také hodnotným interiérem.