Výlety, akce, zajímavá místa, historie a příběhy z obce Lázně Kynžvart a jejího okolí.
Zámecký park v Kynžvartu se na podzim promění v kulisu rodinné hry inspirované Metternichy a šlechtickým cestováním. Na osmi zastaveních čekají úkoly, sbírání symbolů i závěrečná tajenka. Procházka tak nabídne důvod dívat se na zdejší cesty, stavby a zákoutí trochu pozorněji.
V severní části Libavského údolí stojí smrk, který je v posledních letech označován za nejmohutnější žijící smrk v Česku. Sychravův smrk láká nejen svými rozměry, ale i polohou u zaniklé osady Dolní Lazy, kam vede pěší odbočka z cyklotrasy přes Slavkovský les.
Na okraji Lázní Kynžvartu se ukrývá místo, z něhož zůstaly jen skromné pozůstatky. Židovský hřbitov připomíná staletou komunitu i dobu, kdy byly náhrobky ničeny a používány jako stavební materiál v ulicích města.
Na zalesněném Zámeckém vrchu nad Lázněmi Kynžvart se ukrývají pozůstatky hradu, který kdysi střežil cesty mezi západními Čechami a Chebskem. Jeho příběh vedl od královské pevnosti přes loupežné nájezdy a válečné střety až k ruině, kterou dnes mohou objevovat pěší návštěvníci Slavkovského lesa.
Historický zámek Kynžvart spojí v říjnu svět šlechtických cest s příběhem současného českého polárního výzkumu. Pavel Kapler přiblíží, jak se žije a pracuje na stanici Johanna Gregora Mendela v Antarktidě, co obnáší její zásobování i proč je tento odlehlý kout důležitý pro vědu.
Na okraji lázní Kynžvart stojí sídlo, které spojuje velké dějiny evropské diplomacie s mimořádnými sbírkami a krajinářským parkem. Empírový zámek Klemense Metternicha ukrývá knihovnu o 24 000 svazcích, kabinet kuriozit i vzácné připomínky světa, který jeho majitel poznával na diplomatických cestách.
V horní části náměstí v Lázních Kynžvartu stojí kostel s příběhem dlouhým nejméně šest a půl století. Po středověkých začátcích a několika požárech získal dnešní podobu při velké obnově v letech 1869 až 1870, na níž se podílel rod Metternichů i místní farníci.
Rozsáhlý park zámku Kynžvart není jen ukázkou krajinářské architektury. Po setmění se stává lovištěm netopýrů a jeho bývalé pivovarské sklepy zase jejich zimním úkrytem. Večer 18. září 2026 představí odborníci tento skrytý svět návštěvníkům.
Jen několik kilometrů od Mariánských Lázní začíná krajina, která působí mnohem odlehleji. Kladské rašeliniště nabízí nenáročnou procházku po povalových chodnících, vzácnou přírodu, hladinu Kladského rybníka i osadu s neobvyklou švýcarsko-tyrolskou architekturou.
Kdysi se tyčil vysoko nad lesem a patřil k nejpozoruhodnějším stromům v okolí Mariánských Lázní. Král smrků dnes leží na zemi, přesto nezmizel z mapy ani z ochrany přírody. Jeho rozkládající se kmen se stal cenným biotopem v CHKO Slavkovský les.
Na okraji Mariánských Lázní se táhne historické dvouřadé stromořadí, které spojuje lázeňskou krajinu s lesy Slavkovského lesa. Alej Svobody chrání desítky let staré stromy a její nejvýraznější dominantou má být přibližně čtyřicetimetrový Novákův buk.
Páteční večer v Galerii Marienbad nabídne setkání se spisovatelem Pavlem Kosatíkem nad knihou O tom Benešovi. Řeč bude o státníkovi, jeho rozhodnutích v klíčových chvílích dějin i o tom, proč jeho odkaz dodnes vyvolává otázky a spory.
Galerie Marienbad v historické Hlavní kolonádě chystá výstavu Antonína Střížka. Malíř, fotograf a grafik v Mariánských Lázních představí klasickou malbu, fotografii i akvarely, včetně nového souboru inspirovaného Bauhausem a Triadickým baletem Oskara Schlemmera.
Společenský dům Casino v Mariánských Lázních nabídne 29. ledna 2027 večer věnovaný velkým romantickým skladbám. S Ivo Kahánkem jako sólistou zazní Schumannův klavírní koncert, po přestávce pak Dvořákova Šestá symfonie v podání Západočeského symfonického orchestru.