O místě
Muka tvoří mohutný sokl, hladký mírně se zužující sloup a otevřená kaplice zakončená jetelovým křížem. Celé dílo dosahuje výšky přibližně 5,7 metru. Na severní a jižní straně soklu jsou kartuše s erbem vévodů Sasko-Lauenburských, východní strana nese reliéfní nápis s datem 1. července 1658. Kaplice původně obsahovala sochařské dílo, které se nedochovalo; připomíná je kovový trn v její základně. Boží muka jsou významným dokladem dobové zbožnosti i umělecké tvorby rodu, který tehdy spravoval ostrovské panství.