O místě
Vodní mlýn v Týništi u Verušiček tvoří zděný areál s obytným domem, správní budovou a vlastní mlýnicí. Objekt čp. 23 je zachycen už na mapě stabilního katastru z roku 1841, kdy zde žil Johann Wirkner. V polovině 19. století byl mlýn uváděn jako panský, od 60. let téhož století jej držel Josef Menzl. Před druhou světovou válkou patřil rodině Nachtmanových, za války byl v nucené správě a po jejím skončení se vrátil původnímu majiteli. Roku 1957 byl znárodněn. Následně se zde místo mouky vyráběly krmné směsi, jejichž produkce v 60. letech skončila.
Největší hodnotu mlýna představuje dochované mlecí zařízení z 30. let 20. století. Dodnes zůstává funkční a slouží k mletí krmných směsí pro domácí zvířata. Jde o jedinečně zachovaný a stále provozuschopný mlýn využívající původní technologii; v regionu je podle podkladů jediným funkčním objektem tohoto typu. Areál je ve špatném technickém stavu a dosud není památkově chráněn.