O místě
Selendrův sloup na Komenského náměstí v Polici nad Metují patří k nejranějším dokladům barokních sloupových božích muk. Je spojován s břevnovsko-broumovským opatem Seelenderem a s jeho útěkem z Broumova po uzavření protestantského kostela roku 1618. Tato událost patřila k podnětům stavovského povstání. Datace na památce uvádí rok 1617, což úplně nesouhlasí s tradičně uváděnou souvislostí s událostmi roku 1618; nelze proto vyloučit, že sloup byl přenesen z prvního nádvoří broumovského kláštera.
Na třech stupních stojí vysoký podstavec se sloupem, jehož dřík zdobí rostlinné úponky s lipovými a javorovými listy. Volutová hlavice nese římsu se zubořezem, kamennou kouli a železný pozlacený kříž s drahokamem uprostřed. Význam památky doplňují kartuše se znaky rodu Selendrů, břevnovského a broumovského kláštera a s monogramy. Celek je obehnán řetězovým zábradlím mezi pískovcovými sloupky.