O místě
Kostel je v Smidarech doložen jako farní už roku 1384, dnešní zasvěcení sv. Stanislavovi se používá od poloviny 17. století. Středověký kostel v roce 1749 vyhořel a na jeho místě vznikla nová barokní stavba, na níž se podíleli zedník J. Jirásek z Dymokur a tesař J. Kubálek ze Svídnice. Po dalším požáru v roce 1752 byla opravena a dokončena roku 1769. V 19. století byla její vnější podoba upravena novorenesančně; další stavební úpravy proběhly v roce 1825. Objekt představuje regionální příklad vrcholně až pozdně barokní církevní architektury.