V údolí Smědé na Frýdlantsku stojí areál, kde se potkává historie vodního mlýna, textilní výroby, parního pohonu i současného podnikání. Továrna Poustka se po letech chátrání pomalu probouzí a odhaluje turbínu, historický výtah i další technické pozůstatky.
V Dolních Pertolticích stojí hrázděný dům, který návštěvníkům přibližuje podobu venkovského bydlení na Frýdlantsku i práci lidí v minulosti. Skanzen tvoří nejen Haslerův dům s černou kuchyní a dobovým vybavením, ale také stodola a vesnická kovárna.
Ve druhém patře frýdlantské novorenesanční radnice se ukrývá muzeum, které vypráví o každodenním životě lidí na Frýdlantsku. Historické předměty, přírodovědné sbírky i měšťanský interiér doplňuje samotná radniční budova z konce 19. století.
V jednom z nejstarších domů Frýdlantu se ukrývá mimořádné dílo místního rodáka Gustava Simona. Na betlémě pracoval přibližně šedesát let a vytvořil scénu, v níž se biblický příběh potkává s krajinou Jizerských hor, místními řemesly i důmyslnou mechanikou.
Na jednom návrší nad Frýdlantem se potkávají dvě výrazně odlišné podoby šlechtického sídla. Gotický hrad, renesanční zámek, historické interiéry, zbrojnice i tajemství ukrytá pod zemí tvoří areál, který patří k nejpozoruhodnějším památkám Libereckého kraje.
V Heřmanicích u Frýdlantu čeká na výletníky malé pohádkové zastavení plné dřevěných čertů, čertíků a medvědů. Heřmanické peklo je volně přístupné po celý rok a nejlépe se spojuje s návštěvou Kodešovy skály, procházkou v údolí Olešky a poznáváním místního turistického okruhu.