O místě
Roubená chalupa v Horní Tříči představuje charakteristický typ západokrkonošského lidového domu. Stojí v dolní části vsi při hlavní komunikaci, na hraně prudkého svahu k Tříčskému potoku. Rozdíl výšek vyrovnává mohutná podezdívka, která na jižní straně vytváří také suterén. Po celé délce přízemí se táhne bedněná pavlač se zápražím a nechybí ani dnes už pozoruhodný suchý záchod. Vstup ze severu chrání menší přístavek se zádveřím.
Nejvýraznějším prvkem domu je zdobně řešená lomenice ve štítu. Její plocha je rozdělena do tří vodorovných pásů a střední část doplňuje iluzivní balustráda zvaná kočičí procházka. Okenní obložky zdobí vyřezávané suprafenestry, zatímco nároží roubení kryjí svislá prkna a přesahy trámů. Sedlovou střechu pokrývají šikmo kladené eternitové šablony. Dispozice domu vychází z tradičního trojdílného uspořádání: ze síně se vstupuje do světnice a hospodářské části s chlévem a komorou.
Novostavba chalupy je v pozemkové knize doložena zápisem z 29. července 1797, kdy byla legalizována na obecním pozemku pro Františka Hladíka. Po jeho smrti dům přešel na syna Josefa a roku 1841 jej Anežka Hladíková prodala Ignáci Pollakovi.
Nejvýraznějším prvkem domu je zdobně řešená lomenice ve štítu. Její plocha je rozdělena do tří vodorovných pásů a střední část doplňuje iluzivní balustráda zvaná kočičí procházka. Okenní obložky zdobí vyřezávané suprafenestry, zatímco nároží roubení kryjí svislá prkna a přesahy trámů. Sedlovou střechu pokrývají šikmo kladené eternitové šablony. Dispozice domu vychází z tradičního trojdílného uspořádání: ze síně se vstupuje do světnice a hospodářské části s chlévem a komorou.
Novostavba chalupy je v pozemkové knize doložena zápisem z 29. července 1797, kdy byla legalizována na obecním pozemku pro Františka Hladíka. Po jeho smrti dům přešel na syna Josefa a roku 1841 jej Anežka Hladíková prodala Ignáci Pollakovi.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors