Nejpozoruhodnějším exponátem muzea je Metelkův mechanický betlém, známý také jako Kovárenský betlém. Kovář Jan Metelka ze Sklenařic na něm pracoval od roku 1878 až do roku 1914. Původně měřil více než 7,5 metru, dnešní muzejní podoba je přibližně čtyřmetrová a čítá kolem dvou set postav. Asi polovina z nich se pohybuje.
Betlém není jen vánoční dekorací. Je osobitou kronikou života na Vysocku v 19. století. Objevují se v něm řemeslníci, zemědělci, horníci, myslivec, provazník, děti i další obyvatelé kraje. Některé výjevy mají dokonce satirický nádech. Pohyb postav zajišťuje mechanismus, který uvede do chodu například tančícího medvěda doprovázeného bubínkem. Po rozdělení původního díla se do Vysokého nad Jizerou vrátila jen část. V roce 1958 byl betlém znovu sestaven a opatřen elektrickým pohonem, později se dočkal také opravy.
Od středověkého města ke sklářským tradicím
Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí vzniklo v roce 1930. Jeho sbírky navázaly na předměty a dokumenty shromážděné po Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. K založení muzea významně přispěl historik, etnograf a folklorista Čeněk Zíbrt. Od 50. let sídlí instituce v budově bývalého okresního soudu naproti kostelu svaté Kateřiny Alexandrijské.
Historická expozice provádí návštěvníka nejstaršími dějinami města i okolní krajiny. Připomíná latinský zápis městského titulu z roku 1354, nálezy z hradů Nístějka a Návarov i doklady středověkého sklářství. U hradů se přitom uvádí, že mohly vzniknout už ve 13. století, nejpozději však ve století čtrnáctém. Pozornost upoutají také odlitky pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského, které pocházejí z pokladu údajně ukrytého kolem roku 1330 na Tříčských vrších.
Jak se žilo na Vysocku
Muzeum ukazuje region nejen prostřednictvím velkých historických událostí, ale také skrze věci každodenní potřeby. Modely roubených chalup, včetně těch vytvořených pro Národopisnou výstavu, přibližují podobu zdejšího osídlení. Malovaný nábytek s typickým krkonošským mramorováním doplňují keramika, podmalby na skle, dřevořezby a sbírka postav Krakonoše.
Samostatná část připomíná tradiční hospodářství a řemesla. Návštěvník se dozví o lnářství, pernikářství nebo krátké tradici slaměnkářství. Zastoupena je také výroba vysockých baček a zpracování skleněných sekaných korálů, které souviselo s rozvojem bižuterního průmyslu. Právě tyto drobné předměty pomáhají pochopit, z čeho se skládal život horského města mimo turistické pohlednice.
Vysoké jako město lyží a divadla
Vysoké nad Jizerou patří k místům, kde má lyžování dlouhou a výraznou tradici. Místní „skijáctví“ se rozšířilo na konci 19. a začátku 20. století. Český ski klub ve Vysokém vznikl v roce 1903 a společně s kluby z Jilemnice a Prahy stál u zrodu Svazu lyžařů v Království českém. Expozice ukazuje vývoj podoby lyží a prostřednictvím trofejí připomíná úspěchy vysockých závodníků doma i v zahraničí.
Neméně důležitou součástí místní identity je ochotnické divadlo. Jeho tradice podle muzejních materiálů sahá až do roku 1786. Expozice připomíná také loutkové divadlo s vysockými postavami Krakonoše a Kašpárka. V podkroví se nachází obrazárna a prostor pro větší dočasné výstavy, které se věnují různým kapitolám regionální historie a kultury.
Osobnosti i praktické informace
Mezi osobnosti spojené s městem patří Karel Kramář, rodák z Vysokého nad Jizerou a první předseda vlády nově vzniklého Československa. Muzeum připomíná také historika umění Vincence Kramáře a město připravuje expozici věnovanou Karlu Kramářovi. Vysoké leží v Libereckém kraji na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor, přibližně v nadmořské výšce 703 metrů.
Muzeum najdete na adrese Dr. Karla Farského 130. Běžná návštěvní doba bývá od úterý do neděle, vždy s polední přestávkou, její aktuální podobu je však vhodné před cestou ověřit. Oficiální informace zároveň upozorňují na rekonstrukci a možné omezení přístupu ke stálé expozici. Pro skupiny od deseti osob lze po předchozí domluvě objednat komentovanou prohlídku, která podle rozsahu trvá přibližně jednu až dvě hodiny.