Pranýř

Pranýř u silnice mezi Novým Jičínem a Starým Jičínem je torzem kamenného sloupu, který připomíná dobu, kdy město vykonávalo hrdelní právo. To mu náleželo od 14. století až do roku 1729; samotný pranýř pochází patrně ze 17. století. Památka stojí ve svahu na pravé straně silnice. Tvoří ji kvádrový, jednou odstupněný sokl a na něm válcový sloup, který se směrem vzhůru mírně zužuje. Dřík je složen ze dvou dílů, u paty má oblounové zakončení a v horní části je zaoblený. Přibližně v polovině výšky je ve sloupu osazeno kovové oko pro uchycení řetězu. Pranýř tak není jen drobným kamenným objektem, ale také hmotným dokladem městské soudní pravomoci a historie Starého Jičína.