Kostel sv. Jakuba Většího
O místě
Kostel sv. Jakuba Většího je jednolodní farní kostel se středověkým jádrem. K východní straně lodi přiléhá užší presbytář s polygonálním závěrem, na západě stavbu uzavírá hranolová věž. Její původně gotické zdivo dodnes připomínají některé okenní otvory i kamenné náběhy na žebrovou klenbu. Výrazným prvkem je renesanční ochoz s arkádami a pískovcovými sloupky, nad nímž se zvedá stanová střecha s lucernou.
Kostel se v průběhu staletí rozrůstal. Koncem 16. století k němu byla připojena kaple Zvěstování Panně Marii a patrně roku 1596 byla zvýšena věž. Po požáru v roce 1613 následovala oprava, roku 1693 přibyla kaple sv. Barbory. Dnešní podoba vychází také z barokní přestavby v letech 1765–1766, na níž se autorsky podílel architekt F. A. Grimm. Po stranách lodi jsou kaple sv. Barbory, Panny Marie Bolestné, Zvěstování Panně Marii a sv. Kříže; u presbytáře stojí barokní sakristie s oratořemi. Na výzdobě interiéru se podíleli mimo jiné malíř František Gallaš a sochaři Gottfried Fritsch a Václav Böhm. Na jižní straně kostela se dochovaly pískovcové pamětní a náhrobní desky z let 1693 a 1608. Areál doplňuje úsek ohradní zdi bývalého hřbitova, patrně z roku 1827.
Kostel se v průběhu staletí rozrůstal. Koncem 16. století k němu byla připojena kaple Zvěstování Panně Marii a patrně roku 1596 byla zvýšena věž. Po požáru v roce 1613 následovala oprava, roku 1693 přibyla kaple sv. Barbory. Dnešní podoba vychází také z barokní přestavby v letech 1765–1766, na níž se autorsky podílel architekt F. A. Grimm. Po stranách lodi jsou kaple sv. Barbory, Panny Marie Bolestné, Zvěstování Panně Marii a sv. Kříže; u presbytáře stojí barokní sakristie s oratořemi. Na výzdobě interiéru se podíleli mimo jiné malíř František Gallaš a sochaři Gottfried Fritsch a Václav Böhm. Na jižní straně kostela se dochovaly pískovcové pamětní a náhrobní desky z let 1693 a 1608. Areál doplňuje úsek ohradní zdi bývalého hřbitova, patrně z roku 1827.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors