O místě
Bývalý klášter augustiniánů ve Šternberku je historickým sídlem kanonie založené roku 1371, nejstarší augustiniánské kanonie na Moravě. Soubor budov těsně navazuje na jižní stranu kostela Zvěstování Panny Marie a jeho vývoj úzce souvisí s výstavbou chrámu. Nejstarší částí je křížová chodba z konce 14. století. Klášter získal dnešní vrcholně barokní podobu při přestavbě zahájené kolem roku 1720. V letech 1718–1723 vznikala prelatura a po roce 1736 pokračovala výstavba podle projektu A. N. Beduzziho; roku 1728 byl dokončen refektář a v roce 1737 konvent s knihovnou.
Areál tvoří starší čtyřkřídlý konvent s vnitřním dvorem a na něj navazující prelatura a barokní konvent. Výrazným prvkem je konkávně zvlněné průčelí s rizality, zdobené lisenovými rámy, pilastry a nikou se sochou Žehnajícího Krista z roku 1744. Pozornost upoutají také kamenné portály s erby proboštů a reliéfy Panny Marie a svatého Augustina. Na fasádě klášterního dvora je socha Salvátora od Jana Kammerreita. Klášter byl zrušen roku 1786 a za napoleonských válek sloužil jako vojenská nemocnice.
Areál tvoří starší čtyřkřídlý konvent s vnitřním dvorem a na něj navazující prelatura a barokní konvent. Výrazným prvkem je konkávně zvlněné průčelí s rizality, zdobené lisenovými rámy, pilastry a nikou se sochou Žehnajícího Krista z roku 1744. Pozornost upoutají také kamenné portály s erby proboštů a reliéfy Panny Marie a svatého Augustina. Na fasádě klášterního dvora je socha Salvátora od Jana Kammerreita. Klášter byl zrušen roku 1786 a za napoleonských válek sloužil jako vojenská nemocnice.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors