O místě
Areál bývalého augustiniánského kláštera patří k výrazným barokním stavbám Jevíčka. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 14. století, kdy byl při městských hradbách založen klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Poškození během husitských válek, požáry v letech 1562 a 1587 i drancování v roce 1616 vedly k pozdějším přestavbám. Konvent získal raně barokní podobu před rokem 1682, zatímco severní část areálu byla v letech 1753–1762 upravena jako samostatná pozdně barokní prelatura.
Konvent tvoří čtyři jednopatrová křídla kolem nepravidelného rajského dvora. Na jeho východní straně stojí klášterní kostel, k němuž ze severu přiléhá obdélná budova prelatury. Stavby jsou těsně spojeny s městským opevněním, jehož hradební zeď je součástí západního křídla konventu. V 18. století byl kostel poutním místem, klášter však zanikl roku 1785 v době josefínských reforem. Poté se budovy využívaly pro chudobinec, školu, úřady, soud, věznici, ubytování vojska i byty. Dochovaná barokní výstavba připomíná význam kláštera pro dějiny města.
Konvent tvoří čtyři jednopatrová křídla kolem nepravidelného rajského dvora. Na jeho východní straně stojí klášterní kostel, k němuž ze severu přiléhá obdélná budova prelatury. Stavby jsou těsně spojeny s městským opevněním, jehož hradební zeď je součástí západního křídla konventu. V 18. století byl kostel poutním místem, klášter však zanikl roku 1785 v době josefínských reforem. Poté se budovy využívaly pro chudobinec, školu, úřady, soud, věznici, ubytování vojska i byty. Dochovaná barokní výstavba připomíná význam kláštera pro dějiny města.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors