O místě
Konvent tvoří čtyři jednopatrová křídla kolem nepravidelného rajského dvora. Na jeho východní straně stojí klášterní kostel, k němuž ze severu přiléhá obdélná budova prelatury. Stavby jsou těsně spojeny s městským opevněním, jehož hradební zeď je součástí západního křídla konventu. V 18. století byl kostel poutním místem, klášter však zanikl roku 1785 v době josefínských reforem. Poté se budovy využívaly pro chudobinec, školu, úřady, soud, věznici, ubytování vojska i byty. Dochovaná barokní výstavba připomíná význam kláštera pro dějiny města.