Výklenková kaplička - poklona
O místě
Na návrší nad Střemošicemi stojí drobná zděná kaple zvaná Poklona, zasvěcená Nejsvětější Trojici. Vznikla na počátku 18. století v barokním slohu a díky poloze je výraznou dominantou krajiny. Od kaple se otevírá široký výhled do Polabí a části Železných hor.
Stavba má neobvyklý trojboký půdorys se zaoblenými rohy a mírně prohnutými stranami. Její průčelí proto nepůsobí jako tři oddělené stěny, ale plynule na sebe navazují; kaple vlastně nemá jednu hlavní fasádu a vybízí k obejití. Stěny zdobí pilastry, niky a výrazná korunní římsa s kamennými andílky a kartušemi. Původně byla završena motivem vševidoucího Božího oka v trojúhelné svatozáři, doplněným postavami andílků.
Poklona patří k mimořádně kvalitním příkladům drobné barokní architektury. Její dynamické řešení, symbolicky spojené s trojím zasvěcením, připomíná principy rozvíjené velkými architekty českého baroka, například Janem Blažejem Santinim nebo Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Architektura zde přirozeně splývá s okolní krajinou a vytváří s ní jeden celek.
Stavba má neobvyklý trojboký půdorys se zaoblenými rohy a mírně prohnutými stranami. Její průčelí proto nepůsobí jako tři oddělené stěny, ale plynule na sebe navazují; kaple vlastně nemá jednu hlavní fasádu a vybízí k obejití. Stěny zdobí pilastry, niky a výrazná korunní římsa s kamennými andílky a kartušemi. Původně byla završena motivem vševidoucího Božího oka v trojúhelné svatozáři, doplněným postavami andílků.
Poklona patří k mimořádně kvalitním příkladům drobné barokní architektury. Její dynamické řešení, symbolicky spojené s trojím zasvěcením, připomíná principy rozvíjené velkými architekty českého baroka, například Janem Blažejem Santinim nebo Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Architektura zde přirozeně splývá s okolní krajinou a vytváří s ní jeden celek.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors