V kaplance bývalé fary v Předhradí se návštěvník ocitne ve školním roce 1926. Sklápěcí lavice, stará tabule, zapuštěné kalamáře, nástěnné mapy a učebnice vytvářejí působivou ukázku toho, jak mohla vypadat venkovská školní třída v době první republiky. Nejde přitom jen o dekoraci. Součástí expozice jsou také sešity, žákovské knížky, třídní knihy a další předměty, které připomínají každodenní život tehdejších žáků i učitelů.
Kaplanka jako školní třída
Místnost, v níž kdysi bydlel kaplan, dnes patří k nejzajímavějším částem objektu. Na učitelském stole je vystaven dobový mikroskop, jehož přesné stáří není doloženo. Výrazným prvkem je také funkční harmonium. Do expozice se dostalo díky členům Spolku přátel Rychmburku, kteří ho zachránili při rozprodávání inventáře bývalé fary.
Dobovou atmosféru dotvářejí mapy Československa, na nichž je ještě zakreslena Podkarpatská Rus jako součást republiky. Právě takové detaily dávají návštěvě konkrétní rozměr: minulost tu není představena pouze prostřednictvím letopočtů, ale i věcí, kterých se lidé skutečně dotýkali a používali je.
Podle starších informací byly pod opadávající omítkou v kaplance patrné také původní nástěnné malby. Obec a spolek v minulosti usilovaly o prostředky na jejich odkrytí a odborné restaurování. Jejich současný stav je však před návštěvou vhodné ověřit.
Fara na okraji panské zahrady
Historie budovy souvisí s proměnami Předhradí, které se dříve nazývalo Rychmburk. Obec byla v roce 1950 přejmenována na Předhradí. Farní kostel vznikl v letech 1752 až 1753 a samotná fara byla vytvořena roku 1797 přestavbou domu panského zahradníka na okraji panské zahrady.
Obec objekt později odkoupila a postupně ho obnovuje. V interiéru se dochovaly některé původní prvky, například dřevěné schodiště, kachlová kamna nebo měděný kotel určený k vyváření prádla. Právě tyto pozůstatky pomáhají vnímat faru nejen jako historickou stavbu, ale také jako místo spojené s běžným provozem domácnosti a farního života.
Archeologie z okolí Rychmburku
V přízemí jsou umístěny dvě stálé expozice. Druhá z nich se věnuje archeologickým nálezům z okolí hradu Rychmburk. Nálezy doplňují předměty, které lidé v regionu používali doma nebo při práci na polích v průběhu několika staletí.
Expozice tak rozšiřuje pohled na nedaleký hrad. Zatímco Rychmburk připomíná především vrchnostenské a stavební dějiny, fara ukazuje také drobnější vrstvy minulosti: co se nacházelo v domácnostech, jaké nástroje sloužily k hospodaření a jak se každodennost měnila v čase.
Místo, které se dál proměňuje
Na obnově a využití bývalé fary spolupracuje obec Předhradí se Spolkem přátel Rychmburku. Spolek vznikl v roce 2009 a věnuje se místní historii i památkám. Projekt s názvem Naše Fara počítá vedle výstav také s komunitním využitím objektu. V období od října 2025 do srpna 2026 se má fara stát prostorem pro dílny, workshopy, literární večery a besedy. Podoba i dostupnost objektu se proto mohou průběžně měnit.
Prohlídka bývalé fary se podle dostupných informací obvykle domlouvala předem na obecním úřadu. Aktuální režim návštěv je vhodné ověřit přímo u obce, protože starší údaje nemusí stále platit. Obecní úřad Předhradí je k zastižení na telefonu +420 469 350 406. Jeho adresa v ulici Kap. Svatoně 80 není ověřenou adresou samotné fary.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou hradu Rychmburk a dalšími místy v Předhradí. Fara je přitom zajímavým doplněním výletu: místo jediné velké památky nabízí několik menších příběhů, od školní lavice a harmonia až po archeologické stopy života v okolí hradu.