O místě
Obytné stavení s navazujícími chlévy je datováno letopočtem 1849. Přízemní dům má tradiční trojdílné uspořádání: roubenou světnici, střední část s černou kuchyní a síní a zadní komory. Dochovala se zde chlebová pec i některé historické dveře. Charakter domu dotváří bedněný štít, keramická tašková střecha a vikýř nad komorovou částí. Na jižní straně dvora stojí bývalé konírny s maštalí, komorou na postroje a vodárnou, vybudované ve 20. letech 20. století. Původní stodola na východní straně dvora zanikla na přelomu 80. a 90. let 20. století. Usedlost tak ukazuje proměnu tradičního hospodářského dvora i spojení roubené a zděné lidové architektury.