O místě
Po připojení statku k novodvorskému panství po roce 1791 zámek přestal sloužit jako vrchnostenské sídlo a využívala ho hospodářská správa i úředníci. Na počátku 19. století byl dvůr klasicistně rozšířen a upraven mohl být také samotný zámek; dochovaly se plány Jana Filipa Joendla z roku 1818. Areál doplňují chlévy, špýchar, dvě stodoly, další hospodářská budova a zbytky ohradní zdi s honosnou branou. Celek tak připomíná nejen barokní zámeckou architekturu, ale i fungování panského hospodářského dvora, který byl v 19. století dále modernizován.