Večer vypadá sedlecká katedrála jinak než během běžné denní návštěvy. Interiér osvětlený svíčkami nechává vyniknout gotickým a barokním tvarům, zatímco dlouhý dozvuk chrámu vyplní gregoriánský chorál a varhanní hudba. Právě takový zážitek nabízí mimořádné pondělní noční prohlídky, které v červenci a srpnu 2026 pořádá sedlecká farnost v rámci festivalu Kutnohorské léto.
Návštěvníky provází kostýmovaný cisterciácký mnich nebo řádová sestra. Přibližně dvouhodinový program ale není jen atmosférickou procházkou potemnělým chrámem. Zavede účastníky také do míst, která při základní prohlídce nemusí být přístupná – do chrámové klenotnice, podkroví a na kůr.
Po Santiniho schodišti do podkroví
Jedním z nejzajímavějších momentů je výstup po samonosném schodišti připisovaném Janu Blažeji Santinimu Aichelovi. Schodiště nemá obvyklý středový sloup a drží pouze díky ukotvení v obvodové zdi. Samotná cesta vzhůru tak představuje pozoruhodnou ukázku stavitelského umění, ještě než se návštěvník dostane k výhledu z kůru.
Z horní části chrámu se otevírá pohled na celý interiér. Katedrála je dlouhá 92 metrů, široká 29 metrů a vysoká 28 metrů. Z nadhledu lépe vynikne její pravidelná struktura i propojení středověkých gotických prvků s barokními zásahy. V podkroví jsou patrné takzvané české placky, tedy Santiniho charakteristické klenby. Prostor dnes slouží také jako galerie současného umění; konkrétní výstava se však může v čase měnit.
Na kůru čeká také závěrečný varhanní koncert. Sedlecké varhany pocházejí z počátku 20. století a jejich skříň vytvořil kutnohorský varhanář Josef Melzer. Nástroj přitom není umístěn přímo na kůru. Důvodem je mimo jiné velké okno a specifická akustika chrámu s výrazným dozvukem.
Klenotnice ukrývá vzácnou monstranci
Součástí večerní trasy je návštěva chrámové klenotnice. Jejím nejcennějším exponátem je sedlecká monstrance, stříbrný předmět pokovený zlatem, který měří 97 centimetrů a váží 4,7 kilogramu. Vznikla před rokem 1389 v parléřovské huti na objednávku pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna.
Farní materiály ji označují za pravděpodobně nejstarší dochovanou gotickou monstranci na světě. Původně sloužila v dnes zaniklém kostele svatého Filipa a Jakuba a do Sedlce se natrvalo vrátila v roce 2011. V klenotnici je k vidění také faksimile zakládací listiny sedleckého kláštera a kopie malby z gotického deskového oltáře z nedaleké Církvice.
Chrám, který povstal z ruin
Večerní prohlídka získává další rozměr díky dramatickým dějinám místa. Cisterciácký klášter byl založen kolem roku 1142 příchodem dvanácti mnichů z bavorského Waldsassenu. Dnešní katedrála vznikala v letech 1290 až 1320 a ve své době patřila k nejvýznamnějším sakrálním stavbám na území Čech a Moravy.
V noci z 24. na 25. dubna 1421 chrám vypálili husité. Téměř tři staletí pak zůstával v ruinách. Obnova na přelomu 17. a 18. století mu vtiskla podobu, v níž se gotika spojuje s barokem. Rozsáhlé práce probíhaly v letech 1699 až 1709 za opata Jindřicha Snopka a významně se na nich podílel právě Santini.
Sedlecká katedrála je dnes součástí památky UNESCO, která zahrnuje historické centrum Kutné Hory, chrám svaté Barbory a katedrálu Panny Marie v Sedlci. Archeologický výzkum v roce 2025 navíc potvrdil, že opat Snopek je pohřben v kapli Čtrnácti svatých pomocníků.
Poslední termín letošní série
Samostatné noční prohlídky katedrály začínají ve 20 hodin a podle programu trvají přibližně dvě hodiny. Nejsou doporučeny dětem mladším šesti let, mimo jiné kvůli výstupu po schodišti a pohybu v podkroví. Dospělí za vstupné v sezoně 2026 zaplatí 290 korun, zlevněné vstupné činí 190 korun.
Podle aktuálního programu připadá poslední pondělní termín letošní série na 31. srpna 2026. Dostupnost míst je vhodné předem ověřit v rezervačním systému nebo v Informačním centru Sedlec. Návštěvníci by si měli dát pozor na rozdíl mezi touto trasou a páteční kombinovanou prohlídkou kostnice a katedrály, která má jiný program i cenu.