O místě
Barokní mariánský sloup stojí uprostřed Karlova náměstí v Kolíně, východně od kašny, a patří k jeho výrazným dominantám. Pískovcové dílo vzniklo roku 1682 zásluhou F. B. Sperlinka jako připomínka morové epidemie z roku 1680. Bylo přitom postaveno na místě, kde dříve stála socha svatého Václava.
Sloup spočívá na hranolovém soklu a podestě obehnané řetězem. Je zakončen korintskou hlavicí a sochou Panny Marie, která stojí na zeměkouli s půlměsícem. Sepjaté ruce, pohled obrácený k nebi, zvlněný šat a kovová svatozář s hvězdami vytvářejí působivý vrchol celé kompozice. Mariina socha byla v minulosti značně poškozena a v 70. až 80. letech 20. století částečně domodelována.
Na čtyřech pilířcích kolem sloupu jsou umístěny sochy světců, mezi nimi svatý Florián, svatý Jan, svatý Pavel a svatý Gothard. Doprovázejí je reliéfy dalších světců a světic. Původní sochy z roku 1764 se dochovaly jen v torzech; dnešní podoby vznikly jako rekonstrukce podle zachovaných částí v 90. letech 20. století. Památka má především významné urbanistické a kulturně historické hodnoty.
Sloup spočívá na hranolovém soklu a podestě obehnané řetězem. Je zakončen korintskou hlavicí a sochou Panny Marie, která stojí na zeměkouli s půlměsícem. Sepjaté ruce, pohled obrácený k nebi, zvlněný šat a kovová svatozář s hvězdami vytvářejí působivý vrchol celé kompozice. Mariina socha byla v minulosti značně poškozena a v 70. až 80. letech 20. století částečně domodelována.
Na čtyřech pilířcích kolem sloupu jsou umístěny sochy světců, mezi nimi svatý Florián, svatý Jan, svatý Pavel a svatý Gothard. Doprovázejí je reliéfy dalších světců a světic. Původní sochy z roku 1764 se dochovaly jen v torzech; dnešní podoby vznikly jako rekonstrukce podle zachovaných částí v 90. letech 20. století. Památka má především významné urbanistické a kulturně historické hodnoty.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors