Jen málokteré místo v Kolíně propojuje minulost tak působivě jako někdejší židovská čtvrť. V několika ulicích a areálech tu návštěvník najde synagogu, starý i nový židovský hřbitov a také kameny zmizelých, které připomínají konkrétní oběti nacistické perzekuce. Právě tomuto historickému souboru se říká Jeruzalém na Labi.
Synagoga ukrytá za městskou zástavbou
Kolínská synagoga se nachází ve dvoře domu čp. 157 v ulici Na Hradbách. Dnes může její poloha návštěvníka překvapit – z rušnější městské ulice se do ní vstupuje průjezdem objektu bývalé židovské školy, kde sídlí městské informační centrum. Právě toto nenápadné umístění ale dobře připomíná, že židovská čtvrť byla přirozenou součástí historického města.
Existence kolínské synagogy je doložena už před rokem 1422. Její dnešní podoba souvisí s raně barokní přestavbou dokončenou roku 1696. Uvnitř se dochovala štuková výzdoba i svatostánek, známý jako aron ha-kodeš, z konce 17. století. V letech 1844 až 1846 byla k synagoze připojena nová židovská škola a vznikla také severní lodžie. Stavba tak není jen pozůstatkem dávné modlitebny, ale i dokladem proměn kolínské obce.
Svému původnímu účelu sloužila až do faktického zániku kolínské židovské obce v roce 1953. Dnes se v ní konají také výstavy věnované místním židovským rodinám, holokaustu a paměti obětí.
Starý hřbitov s téměř 2700 náhrobky
Výraznou součástí kolínského „Jeruzaléma“ je starý židovský hřbitov. Pohřbívalo se zde od poloviny 15. století a dochovalo se téměř 2700 náhrobků. Patří proto k největším a nejstarším židovským hřbitovům v Čechách. Hustota náhrobků, jejich stáří a klid oddělený od okolních ulic vytvářejí místo, které se vnímá spíše pomalu než při rychlé prohlídce.
Podle místních turistických podkladů zde má být pohřben Becalel, syn pražského rabína Jehudy Löwa, známého jako Maharal. S Kolínem je spojován také rabín Jehuda Löw, který zde měl působit jako zakladatel ješivy, tedy talmudistické školy. Tyto souvislosti je vhodné chápat s určitou opatrností a při hlubším zájmu je ověřit v odborné literatuře nebo u správce památek.
Nový židovský hřbitov vznikl pravděpodobně v době, kdy už starý areál kapacitně nestačil. Také on je samostatně evidovanou kulturně-historickou lokalitou. Podle dostupných podkladů na něm byl v roce 1950 odhalen památník obětem holocaustu.
Kameny, které vracejí jména do ulic
Zatímco hřbitovy připomínají celé generace, Stolpersteiny obracejí pozornost ke konkrétním lidem. Mosazné kameny jsou zasazeny do chodníku před domy, kde oběti nacistické perzekuce naposledy dobrovolně žily. Na každém je jméno a základní údaje o osudu člověka, který byl z Kolína odvlečen, deportován nebo zavražděn.
V Kolíně se z jednotlivých kamenů postupně vytvořila tematická stezka. Najdeme je například v ulicích Na Hradbách, Kouřimská, Husova, Kutnohorská, Karolíny Světlé, Kovářská, Pražská a Škodova, také v Kmochově ulici a na Karlově náměstí. Jejich počet i rozmístění se mohou v čase měnit, protože další kameny postupně přibývají. Městský archiv doložil například položení 66. kamene v roce 2019.
Důležitou součástí paměti je i péče o samotné kameny. Podílejí se na ní mimo jiné žáci a učitelé kolínské stavební školy ve spolupráci s městem a dalšími podporovateli. Čištění Stolpersteinů se stává pietním aktem, který propojuje historickou připomínku se současnou odpovědností.
Jak si návštěvu naplánovat
Nejvhodnějším výchozím bodem je synagoga a městské informační centrum na adrese Na Hradbách 157. Odtud lze pokračovat pěšky ke starému hřbitovu, novému hřbitovu a následně vyhledávat Stolpersteiny v ulicích historického centra. Nejde o jediný uzavřený areál, ale o několik míst propojených městskou procházkou; na celou trasu je proto dobré vyhradit si několik hodin.
Klíče od hřbitovů je podle turistických podkladů možné získat v informačním centru oproti vratné záloze. Přístup není možný v sobotu a během některých židovských svátků. Provozní doba synagogy i centra se může měnit, proto je rozumné ověřit si aktuální režim před cestou. Na hřbitovech je samozřejmostí respekt k pietnímu charakteru místa.
Kolínský Jeruzalém není jedinou památkou, ale příběhem rozloženým v ulicích. Od středověké komunity přes barokní synagogu a staré náhrobky až po jména vyrytá do chodníku ukazuje, jak lze dějiny města číst přímo v jeho prostoru.