Věžový vodojem

Věžový vodojem v Poděbradech je výraznou funkcionalistickou technickou stavbou z let 1929–1930. Vznikl jako součást městské vodovodní sítě budované od roku 1924, jejímž cílem bylo zajistit zdravotně nezávadnou vodu. Projekt vodovodu včetně vodojemu připravil už v roce 1912 J. V. Hráský, samotnou vodárenskou věž navrhl pražský architekt František Janda, který se podílel také na regulačním plánu lázeňské části města a dalších poděbradských stavbách.

Kruhová železobetonová věž vyrůstá z nízkého umělého pahorku, k němuž od města vede široké kamenné schodiště. Spodní část obepíná ochoz s hranolovými sloupy a terasou, nad níž se zvedá mohutné těleso věže s oblými i hranolovými pilíři. Vpadlé plochy oživují tabulková okna, stavbu zakončuje výrazně vysazená římsa a nízká kopulová střecha krytá měděným plechem. Modře natřené dveře a okenní rámy doplňují střídmý, ale působivý vzhled objektu. Vodojem se dochoval téměř beze změn, pouze s menšími úpravami technologie, a představuje cennou ukázku meziválečné funkcionalistické vodárenské architektury.