O místě
Do Větrušic se socha dostala druhotně roku 1898. Z Prahy ji získal Mikuláš Karlach, vyšehradský kanovník a správce kapitulního velkostatku ve Větrušicích. Pravděpodobně pocházela z některého domu v okolí staroměstského Uhelného trhu, zbořeného při asanaci. Tehdy byla osazena na nový zděný hranolový podstavec s mramorovou deskou a nápisem „Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám i budoucím“. Hrubě opracovaná zadní strana sochy naznačuje, že původně bývala umístěna v architektuře, nejspíše v nice. Dílo je cenné jako kvalitní příklad barokního sochařství a zároveň jako výrazný prvek větrušické návsi.