Kostel Panny Marie Bolestné
O místě
Kostel Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích je středem významného barokního poutního areálu, který patří k nejvýraznějším svého druhu v severních Čechách. Jeho dnešní podoba vznikala v letech 1692–1703. Na stavbě se nejprve podílel Jan Baptista Mathey, později projekt upravil a dokončil Giulio Broggio. Ke kostelní lodi s transeptem připojil presbytář zaklenutý protáhlou kopulí s lucernou.
Kostel obklopuje obdélný ambit se šesti kaplemi a západním portikem. Spolu s presbytářem vytvářejí symboliku Sedmi bolestí Panny Marie. Výzdobu doplňují nástěnné malby s výjevy z loretánské litanie a legendami o vyslyšených modlitbách, jejichž autory byli Ignác Tatschner a Josef Kramolín; v nárožních kaplích se dochovala také sochařská výzdoba z dílny F. A. Kuena. Z původního barokního vybavení kostela zůstaly například chórové lavice, kazatelna a část obrazů a soch.
Součástí areálu je rovněž patrová barokní fara čp. 22, budovaná v letech 1719 a 1727–1730 podle návrhu Octavia Broggia, a hospodářská budova z první poloviny 19. století. Celek je výraznou dominantou obce i okolní podkrušnohorské krajiny.
Kostel obklopuje obdélný ambit se šesti kaplemi a západním portikem. Spolu s presbytářem vytvářejí symboliku Sedmi bolestí Panny Marie. Výzdobu doplňují nástěnné malby s výjevy z loretánské litanie a legendami o vyslyšených modlitbách, jejichž autory byli Ignác Tatschner a Josef Kramolín; v nárožních kaplích se dochovala také sochařská výzdoba z dílny F. A. Kuena. Z původního barokního vybavení kostela zůstaly například chórové lavice, kazatelna a část obrazů a soch.
Součástí areálu je rovněž patrová barokní fara čp. 22, budovaná v letech 1719 a 1727–1730 podle návrhu Octavia Broggia, a hospodářská budova z první poloviny 19. století. Celek je výraznou dominantou obce i okolní podkrušnohorské krajiny.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors