Socha sv. Vavřince

Barokní pískovcová socha sv. Vavřince pochází ze zbořených Holešic, obce zaniklé v důsledku těžby. V Mariánských Radčicích tak připomíná nejen náboženskou tradici, ale také místo, po němž zůstalo jen málo hmotných dokladů. Dílo tvoří téměř čtyřmetrový trojstupňový sokl na šestiboké základně a vlastní socha světce; celkem měří 5,25 metru. Sokl zdobí reliéfy sv. Felixe, sv. Zikmunda a ukřižovaného Krista. Nechybějí ani erby Oldřicha Felixe Popela z Lobkovic a jeho manželky Marie Josefy Markéty z Bubna a Litic. Na přední straně bývala kartuše s nápisem, který podle staršího záznamu odkazoval k obnově plastiky v roce 1806. Sv. Vavřinec je zobrazen jako mladý jáhen v rouchu, stojící na oblacích. V pravé ruce drží svůj atribut – rošt, na němž měl být podle legendy umučen – a levou rukou se dotýká hrudi. Hlava je natočena doleva vzhůru, což postavě dodává živý výraz. Socha patří k cenným barokním dílům a zároveň k významným svědectvím o zaniklých Holešicích.